9 C 32/2024-48 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 16 000 Kč s níže specifikovaným příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) uzavřela se žalovanou dne 30. 6. 2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně www., právnická osoba, ., právnická osoba, , tedy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaná nejprve vyplnila požadované osobní údaje v registračním formuláři, poté učinila vůči právní předchůdkyni žalobkyně návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru a provedla verifikační platbu. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, následně schválila žádost žalované o úvěr a poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit nejpozději do 12. 9. 2022. Žalovaná však na poskytnutý úvěr nezaplatila ničeho, dluží proto žalobkyni nesplacenou jistinu ve výši 16 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 144,11 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, která za období od 13. 9. 2022 do 6. 3. 2023 činí 2 784 Kč, náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč, který je tvořen paušální náhradou nákladů na upomínání. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022, jíž došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Před podáním návrhu žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost.3. Podáním ze dne 21. 3. 2024 vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět, a to co do smluvní pokuty ve výši 2 784 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč. Soud proto podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) řízení v uvedeném rozsahu částečně zastavil.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání konanému dne 4. 4. 2024 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli byla řádně předvolána postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.5. Z listiny označené „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 30. 6. 2022 a z listiny označené „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 13. 8. 2022 (dále jen „smlouvy o úvěru“) ve spojení s Obchodními podmínkami , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (dále jen „obchodní podmínky“) a výpisem z bankovního účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, neboť žalobkyně neprokázala, že mezi žalovanou a , právnická osoba, došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak je popsán v bodě 1. úvodních ustanovení obchodních podmínek, kde je uvedeno, že smlouva je v případě on-line registrace uzavřena úkonem ze strany klienta spočívajícím při uzavření první smlouvy provedením verifikační platby, jemuž předchází generování návrhu Smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně a přijetí návrhu Smlouvy Klientem prostřednictvím provedení registrace. V případě on-line registrace, je provedením registrace odeslání registračního formuláře na stránkách , právnická osoba, Výpisem z uvedeného bankovního účtu sice bylo zjištěno, že dne 30. 6. 2022 byla provedena ve prospěch tohoto účtu verifikační platbu ve výši 0,01 Kč, nicméně pouze toto zjištění neprokazuje, že byly splněny všechny předchozí podmínky. Ze strany žalobkyně nebylo doloženo, že by žalovaná přijala návrh smlouvy tím, že odeslala registrační formulář na stránkách , právnická osoba, , popřípadě, že by byl ze strany žalované učiněn jakýkoliv úkon směřující dle obchodních podmínek k uzavření úvěrové smlouvy.6. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, za období od 1. 6. 2022 do 30. 6. 2022 bylo zjištěno, že z uvedeného účtu byly provedeny odchozí úhrady ve výši 4 000 Kč (dne 30. 6. 2022), 3 000 Kč (dne 2. 7. 2022) a 9 000 Kč (dne 7. 7. 2022) na bankovní účet č. , č. účtu, .7. Ze Společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2023 bylo zjištěno, že dne 8. 12. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, která upravuje postupování pohledávek ze spotřebitelských úvěrů a dne 6. 3. 2023 byla mezi týmiž smluvními stranami uzavřena Dílčí smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni.8. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkové a právní závěry. Žalobou uplatněná pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tudíž ve sporu aktivně legitimována. Nebylo však prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, protože listina předložená žalobkyní neobsahuje podpis žalované a žalobkyně nedoložila ani dodržení kontraktačního procesu, tak jak je popsán v obchodních podmínkách, na něž v žalobě odkázala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, nebyla prokázána ani existence závazku z takové smlouvy. Dále nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku ve výši 16 000 Kč právě žalované, neboť s ohledem na skutečnost, že nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru, nelze mít za prokázané, že bankoví účet uvedený ve smlouvě, na který byla převedena uvedená částka, skutečně patřil žalované. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnul jako nedůvodnou.9. Další listinné důkazy připojené k návrhu nebyly provedeny pro nadbytečnost, neboť nesloužily k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy ani k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 16 000 Kč.10. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř. přestože z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání uzavření smlouvy mezi žalovanou a společností , právnická osoba, a prokázání poskytnutí žalované částky. Podle § 118a o.s.ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).11. Rozsudek, jímž byla žaloba zamítnuta, nemůže být pro žalobkyni překvapivým rozhodnutím ani vzhledem k tomu, že původně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, jímž bylo žalobě zcela vyhověno. Z ustanovení § 172 odst. 1 věta první o. s. ř. (Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem) ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. totiž vyplývá, že podmínkou pro vydání elektronického platebního rozkazu je – mimo jiné – aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem. Žalobce musí v rozkazní žalobě tvrdit skutečnosti, z nichž vyplývá nárok na zaplacení peněžní částky, jenž žalobou uplatnil, a tyto skutečnosti musí uvést v takovém rozsahu, aby odpovídaly znakům skutkové podstaty právní normy, o kterou se žalobcův nárok opírá. Soud ohledně těchto skutečností neprovádí dokazování (neboť ani nenařizuje jednání, v jehož rámci jedině by mohl dokazovat), a nezkoumá proto ani kupř., zda jsou tvrzené skutečnosti „prokázány“ listinnými přílohami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, nebo zda jsou tyto skutečnosti alespoň osvědčeny. Pravdivostí tvrzených skutečností se tedy soud nezabývá, pouze zvažuje, zda existuje právní norma, na jejímž základě lze žalobci přiznat požadovaný nárok, a zda žalobcova tvrzení odpovídají znakům skutkové podstaty této nárokové normy. (viz Komentář ASPI k § 172 o. s. ř.) Platební rozkaz je rozhodnutí ve věci samé vydané ve zkráceném řízení, jehož skutkovým základem jsou pouze skutečnosti tvrzené žalobcem. (viz C. H. Beck: Občanský soudní řád, Komentář I., II. 1. vydání 2009, str. 1149). V daném případě tedy soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že právn