17 C 149/2020-42 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou bylo navrženo vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1.018 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná jako cestující použila dopravní prostředek městské dopravy provozované žalobcem a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, a to dne 15. 5. 2018 na lince č. 4 Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci přirážku k jízdnému v částce 1.500 Kč a jízdné 18 Kč. Dlužnou částku ke dni podání žaloby ve výši 1.018 Kč nezaplatila. 2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jelikož cestovala v době, kdy ještě nebyla plně svéprávná a plnoletá, soud nařídil jednání, aby zjistil stanovisko žalované k žalobě, rozsah její svéprávnosti a případně rodinné a majetkové poměry. Žalovaná se však k soudu nedostavila, stejně tak jako žalobce. 3 Soud provedl listinné důkazy (hlášení o provedené přepravní kontrole a záznam o kontrole) a zjistil z nich, že žalovaná dne 15. 5. 2018 na lince č. 4 použila jako cestující dopravní prostředek žalobce a neprokázala se platným jízdním dokladem. Tím žalované podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách vznikla povinnost zaplatit žalobci jízdné 18 Kč a přirážku k jízdnému 1.500 Kč dle přepravních podmínek žalobce, jejíž výše nepřesahuje zákonem stanovenou částku. Vedle dlužné jistiny má žalobce nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a k plnění určil žalované lhůtu dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 4 Žaloba byla podána v době, kdy byla žalovaná již plně svéprávná, a nic tak nebránilo tomu, aby soud jednal s přímo s žalovanou. V řízení však nevyvstaly žádné indicie, z nichž by bylo možné dovozovat, že by žalované nevznikla povinnost zaplatit jízdné či přirážku, nebo že by její svéprávnost či rodinné a majetkové poměry, jí bránily jízdné, respektive přirážku zaplatit. Soud proto žalobě vyhověl i přesto, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem v době, kdy jí bylo 17 let a 7 měsíců. 5 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobci 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále paušální náhradu nákladů řízení za 2 úkony (předžalobní upomínka, žaloba) ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši stanovené § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 100 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 600 Kč.