17 C 186/2020-49 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou bylo navrženo vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 4.554 Kč s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z jednotlivých částek tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná jako cestující použila dopravní prostředek městské dopravy provozované žalobcem a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, a to dne 20. 7. 2018 na lince č. 16, dne 9. 4. 2018 na lince č. 4 a dne 5. 4. 2018 na lince č. 20. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci v obou těchto případech přirážku k jízdnému v částce 1.500 Kč a jízdné 18 Kč. Dlužnou částku dosud nezaplatila. 2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem k tomu, že žalovaná cestovala dopravním prostředkem v době, kdy ještě nebyla plně svéprávná a plnoletá, soud nařídil jednání, aby od žalované zjistil konkrétní okolnosti k její svéprávnosti, rodinným a případně majetkovým poměrům. Žalovaná stejně jako žalobce se však k jednání nedostavili. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. 3 Soud provedl listinné důkazy (hlášení o provedené přepravní kontrole a záznam o kontrole) a zjistil z nich, že žalovaná dne 20. 7. 2018 na lince č. 16, dne 9. 4. 2018 na lince č. 4 a dne 5. 4. 2018 na lince č. 20 použila jako cestující dopravní prostředek žalobce a neprokázala se platným jízdním dokladem. Tím podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě jí vznikla povinnost v těchto případech zaplatit žalobci jízdné 18 Kč a přirážku k jízdnému 1.500 Kč dle přepravních podmínek žalobce, jejíž výše nepřesahuje zákonem stanovenou částku. Vedle dlužné jistiny má žalobce nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce je důvodný, soud proto žalobě vyhověl a k plnění určil lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 4 Přestože žalovaná cestovala dopravními prostředky v rozmezí od 16 a tři čtvrtě let do 17 let, soud žalobě vyhověl, jelikož nezjistil žádnou indicii, z níž by vyplynulo, že žalovaná neměla dostatek svéprávnosti k tomu, aby si uvědomila následky jízd v dopravním prostředku žalobce bez platného jízdního dokladu, ani neměl žádné informace k majetkovým či rodinným poměrům žalované. Vycházel tedy tak z předpokladu, že žalovaná v uvedeném věku byla natolik svéprávná, aby si uvědomila dopad jízdy bez platného jízdního dokladu, a proto žalobě vyhověl. 5 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení, podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobci 600 Kč. Tato částka je tvořena v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální náhradou hotových výdajů žalobce za 3 úkony (žaloba, předžalobní výzva) po 100 Kč a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč.