17 C 206/2020-27 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 800,69 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 2. 12. 2016 k odběrnému místu v [obec], [ulice a číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců a žalobkyně dne 30. 10. 2019 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny pro opakované porušení platebních povinností žalovaným a přípisem ze dne 12. 11. 2019 žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalobkyně se domáhá po žalovaném ceny za odebranou elektřinu ve výši 4 402,71 Kč a 897,98 Kč, smluvní pokuty 8 400 Kč za 21 měsíců po 400 Kč za období od října 2019 do července 2021, a to za porušení povinností žalovaného řádně odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě, smluvní pokutu 200 Kč za prodlení se zaplacením dvou záloh po 100 Kč a dále požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty 100 Kč za prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil a dluží tak žalobkyni 13 800,69 Kč. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, a to z částky 4 402,71 Kč od 14. 11. 2019 a z částky 897,98 Kč od 31. 12. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti. Strany uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 2. 12. 2016. Strany si ve smlouvě dohodly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní a dále smluvní pokutu 400 Kč měsíčně za neodebírání nasmlouvané elektřiny. Žalobkyně dne 12. 11. 2019 dopisem odstoupila od smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty za 3 porušení povinnosti uhradit závazky včas ve výši po 100 Kč a dále za neodebrání smluvené elektřiny v částce 8 400 Kč. Dále vyzvala žalovaného fakturou č. 192001600742 k úhradě za odebranou elektrickou energii v období od 23. 10. 2018 do 23. 10. 2019 v částce 9 422,71 Kč, ve které byly započteny zahrnuté zálohy 5 220 Kč, zbývá hradit 4 402,71 Kč, a za odebranou elektrickou energii v období od 24. 10. 2019 do 30. 10. 2019 fakturou č. 110001675267 v částce 897,98 Kč. Žalovaný tak na službách a smluvní pokutě dluží 13 800,69 Kč. Na svůj dluh žalovaný nic neuhradil. Smluvní pokuta v částce 200 Kč byla vyúčtována spolu s běžným vyúčtováním elektřiny a je součástí faktury č. 192001600742, smluvní pokuta v částce 100 Kč byla vyúčtována samostatně fakturou č. 152900314704. 4. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že strany platně uzavřely smlouvu, která se svým obsahem nejvíce blíží smlouvě kupní podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) účinného v době uzavření smlouvy. Žalobkyně si svou povinnost ze smlouvy dodávat žalovanému elektrickou energii splnila, leč žalovaný svou smluvní povinnost zaplatit za tyto služby nedodržel. Dále žalovaný nesplnil svou povinnost zaplatit žalobkyni řádně vyúčtovanou smluvní pokutu za nesplnění povinnosti žalovaného uhradit povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas a za předčasné ukončení smlouvy spojené s neodebráním nasmlouvané elektrické energie. Žalovanému tak v souladu se smlouvou i v souladu s § 2048 a násl. OZ vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu. Soud žalobě vyhověl a uložil mu dlužnou částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1971 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni prodlení žalovaného ve spojení s § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb. Lhůta byla standardně stanovena v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 2 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 2 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, celkem 1 768 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.