23 C 162/2021-15 — Okresní soud Plzeň-jih

Společným návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 7. 10. 2021 se manželé domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] před Městským úřadem v Benešově. V návrhu uvedli, že v průběhu manželství se nenarodily žádné děti. Manželé se na podzim 2020 rozešli a v lednu 2021 se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Z předloženého oddacího listu má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. V průběhu ústního jednání byli vyslechnuti oba manželé. Shodně vypověděli o současném rozvratu manželství s tím, že zásadní problémy mezi manželi se začaly objevovat asi rok po svatbě. Celá situace pak vygradovala v lednu loňského roku, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Oba manželé s rozvodem souhlasili a rozvést se chtěli. Oba se též shodli na zásadní příčině rozvratu manželství, kterou vnímají především v odlišném pohledu na způsob společného soužití. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení manželů, která soud považuje za pravdivá, vyplývá, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nelze očekávat jeho obnovení a oba chtějí dosáhnout rozvodu manželství. Zásadní příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v odlišném pohledu obou manželů na způsob manželského soužití. Manželé tak splnili všechny zákonem stanovené podmínky pro rozvod manželství, soud neshledal, že by jednali unáhleně, neuváženě či nepravdivě, a proto manželství rozvedl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladu řízení ve věcech manželských.