6 C 233/2020-126 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobce se podanou žalobou proti žalované domáhal zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 7. 1. 2019 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované částku 400 000 Kč v hotovosti dne 9. 1. 2019. Půjčka byla poskytnuta účelově na nákup zemědělské půdy a žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit předmět půjčky jednorázově k 31. 12. 2019 bezhotovostním převodem na účet žalobce. Žalovaná však do dohodnuté doby převodem na účet uhradila pouze částku 54 000 Kč dne 15. 10. 2019, přičemž částka 4 000 Kč nesouvisela s touto smlouvou o půjčce, neboť se jednalo o jiný dluh žalované. 2. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 30. 10. 2020, č.j. 6 C 233/2020-36 soud podané žalobě vyhověl. K odvolání žalované Krajský soud v Plzni svým usnesením z 23. 9. 2021, č.j. 56 Co 194/2021-99 tento rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění usnesení odvolací soud konstatoval, že obsah smlouvy ze 7. 1. 2019 označené jako„ smlouva o půjčce“ ani listina označená jako„ doklad o předání hotovosti“ datovaná 8. 1. 2019 bez dalšího neprokazují, že částka 400 000 Kč byla žalobcem skutečně jako zapůjčitelem předána žalované jako vydlužiteli. Navíc posledně uvedená listina obsahuje žalobcem tvrzený podpis žalované, jehož pravost žalovaná prostřednictvím svého zástupce při jednání před soudem prvního stupně popřela. Žalovaná rozporuje i okamžik převzetí předmětu zápůjčky. V řízení tudíž podle názoru odvolacího soudu nebylo prokázáno, že žalobce částku 400 000 Kč skutečně žalované předal a bylo namístě provedení důkazu výpovědí žalované, jak navrhoval zástupce žalované a také provedení důkazu, který by se zabýval pravostí podpisu žalované v listině označené jako„ doklad o předání hotovosti“. 3. Soud prvního stupně je vázán právním názorem odvolacího soudu provedl ve věci další důkazy. Provedl účastnický výslech žalobce, vyslechl manželku žalobce, [jméno] [příjmení] v procesním postavení svědkyně a další žalobcem předložené listinné důkazy. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že pokynu odvolacího soudu, aby soud provedl důkaz výpovědí žalované, nebylo možné vyhovět, neboť žalovaná na jednání soudu dne 19. 11. 2021 uvedla, že návrh na svůj účastnický výslech bere zpět z důvodu údajné změny situace, ke které se však odmítla vyjádřit. Pokud se jedná o provedení důkazu, který se zabýval pravostí podpisu žalované na listině označené jako„ doklad o předání hotovosti“, je k tomu nutné uvést, že by přicházel v úvahu pouze důkaz písmoznaleckým posudkem. Jedná se o důkaz ze zkušeností soudu poměrně drahý, který ani žádná ze stran nenavrhla. Soud k tomu navíc musí konstatovat, že na různých písemnostech založených ve spise má žalovaná různé druhy podpisů. Žalobce k tomu dodal, že žalovaná podle jeho názoru záměrně mění podpisy, což by mohl být úmysl žalované si vypůjčovat peníze, ale nevracet je. Za této situace také žalobce uvedl, že zvažuje trestní oznámení na žalovanou z možného naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu. Přesto soud po provedeném doplněném dokazování dospěl ve shodně s názorem žalobce, že případná důkazní mezera byla vyplněna dalšími důkazy, které prokazují žalobcem tvrzený skutkový stav. 4. Žalovaná opět navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jde o to, aby žalobce prokázal svá tvrzení o tom, že zapůjčil částku 400 000 Kč, když na potvrzení o předání peněz se nenachází pravý podpis žalované, neboť podpis nebyl ověřen písmoznaleckým posudkem. Žalobce také údajně měnil svá tvrzení o tom, kdy k předání peněz došlo, protože nejprve tvrdil, že to bylo 9. 1. 2019 a později 8. 1. 2019. Dle žalované také nelze přeceňovat účastnickou výpověď žalobce a svědeckou výpověď jeho manželky, neboť společně hospodaří. Emailová korespondence podle názoru žalované nepotvrzuje, že by žalovaná uvedla, že žalobci skutečně dluží uvedenou částku. 5. Soud po vyhodnocení důkazů provedených v předchozím řízení společně s důkazy nově provedenými se však neměl důvod odchýlit od svých původních skutkových a právních závěrů. Došlo pouze podle žalobce k mylnému údaji ve smlouvě o půjčce ze 7. 1. 2019, což také žalobce přesvědčivě vysvětlil ve své účastnické výpovědi. V článku I. smlouvy totiž uvádí, že věřitel poskytne do 9. 1. 2019 částku 400 000 Kč a dlužník potvrzuje, že uvedenou částku obdržel. Doklad o předání hotovosti je však z 8. 1. 2019 a ověřený podpis žalované na smlouvě o půjčce je rovněž z 8. 1. 2019, jak vyplývá z těchto listin. Žalobce ve své výpovědi podrobně vylíčil, z jakých důvodů došlo k uzavření této smlouvy a k předání peněz žalované. Žalobce vysvětlil, že se jednalo o bývalou kolegyni manželky žalobce, která mu vysvětlila, že žalovaná je znalá v poměrech na vesnicích, a měla možnost získat pozemky za účelem jejich dalšího prodeje, což se žalobci jevilo jako zajímavá možnost zisku. Tuto motivaci žalobce potvrzuje znění samotného článku II. smlouvy o půjčce. Kromě toho ji potvrzuje ve své svědecké výpovědi i manželka žalobce. Manželé [příjmení] ve svých výpovědích naprosto shodně popsali okolnosti, za kterých došlo k uzavření smlouvy o půjčce a předání částky 400 000 Kč v pěti tisícových bankovkách, které si žalovaná řádně přepočítala a v obálce převzala. Oba také shodně uvedli, že peníze v hotovosti získal žalobce prodejem chaty. Manželé [příjmení] dále popsali situaci, kdy na [část obce] [anonymizováno] v [obec] se setkali s žalovanou, která jim sdělila, že od ní žádné peníze nedostanou. Uvedli také, že již předtím žalobce zapůjčil žalované částku 70 000 Kč. Zapůjčení této částky žalobce doložil čestným prohlášením žalované, které je založeno na č.l. 108 spisu. Na tomto čestném prohlášení je uveden také účet žalované, který se shoduje se záznamem o provedení platby na č.l. 111 a 112. Výpovědi žalobce a její manželky dále doplňují záznamy o emailové korespondenci založené na č.l.109 a 110 spisu. V této korespondenci z měsíce dubna 2020 se ve zprávě z 16. 4. 2020 žalovaná zmiňuje o splátkách. Přitom se nemůže jednat o splátkách na částku 70 000 Kč, která již byla uhrazena. Ve zprávě žalobce ze 14. 4. 2020 se žalobce zmiňuje o tom, že na základě společné obchodní dohody poskytl žalované částku 400 000 Kč. Žalovaná v emailové zprávě z 15. 4. 2020, uvádí:„ Cokoliv napíšu, ztrácí na významu, peníze, které Vám dlužím, bohužel nemám. Na splátky 3 000 až 5 000 Kč, které mohu dávat, Vám stačit nebudou. Jiné řešení nemám, takže to dáte k soudu, který vyhrajete, a já bohužel nemám, co dát do zástavy, pak přijde exekuce.“ z čehož lze dovodit, že se jedná o reakci na zprávu žalobce ze 14. 4. 2020. Pokud jde o další důkazy, které byly provedeny v předchozím řízení, lze v podstatě s výjimkou části v bodu 7. odkázat na odůvodnění rozsudku ze dne 30. 10. 2020. K těmto důkazům je opět nutné zdůraznit, že v listině o půjčce ze 7. 1. 2019 se nachází ověřovací razítko České pošty s.p. ze dne 8. 1. 2019 potvrzující vlastní podpis [celé jméno žalované]. Jestliže žalovaná namítá, že na dokladu o předání hotovosti z 8. 1. 2019 není její pravý podpis, tak lze tuto parafu dokladu porovnat např. s parafou o doručení elektronického platebního rozkazu (č.l. 7 spisu), kde se nachází v podstatě shodná parafa. Odlišný podpis žalované lze konstatovat na samotné smlouvě o půjčce a na plné moci pro svého zástupce založené na č.l. 8. Rozdíly podpisu žalované jsou patrné i u podpisu v prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech žalované pro účely jejího osvobození od soudních poplatků na č.l. 54 spisu. K tomuto prohlášení pak žalovaná sama připojila některé doklady o svých dluzích a exekucích. S parafou na dokladu o předání hotovosti 8. 1. 2019 se shoduje styl parafy v čestném prohlášení žalované z 25. 4. 2019. Všechny tyto důkazy podle závěru soudu ve svém souhrnu prokazují, že žalovaná 8. 1. 2019 převzala od žalobce částku 400 000 Kč i bez písmoznaleckého posudku k parafě žalované na dokladu o předání hotovosti z 8. 1. 2019. Lze znovu opakovat, jak bylo již uvedeno v odůvodnění rozsudku z 30. 10. 2020, že pokud žalovaná smlouvu o půjčce (nyní podle nového občanského zákoníku o zápůjčce) podepsala, musela si být plně vědoma jako osoba svéprávná, že jí byla předána i zapůjčená částka. Pokud namítá, že žalobce měnil tvrzení o době předání peněz, jednalo se pouze o datum předání peněz ve smlouvě o půjčce, což bylo plně vysvětleno. Naproti tomu lze znovu konstatovat, že tvrzení žalované o okolnostech zápůjčky vylíčila sama rozporně, jak vyplývá z jejího tvrzení v doplnění odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu a z dalšího tvrzení na jednání soudu dne 30. 10. 2020, z něhož není zřejmé, zda obdržela částku 4 000 Kč, anebo částku 54 000 Kč. Ve světle uvedených důkazů, zejména posledně doložených emailových zpráv nelze považovat námitku žalované k výpovědím manželů [příjmení] o tom, že mají společné zájmy, za nepodstatnou pro rozhodnutí ve věci. 6. Podle ust. § 2390 obč. zák platí, že přenechá-li zapůjčitel vydluži