6 C 270/2019-399 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Podle tvrzení žalobkyně v podané žalobě probíhala mezi účastníky až do roku 2018 obchodní spolupráce, na základě které žalovaná vyráběla pro žalobkyni elektronické jednotky označené jako [anonymizována dvě slova]. Toto zboží následně žalobkyně prodávala zákazníkům s příslušnou marží. Závěrem roku 2018 se účastníci dohodli na ukončení této spolupráce a za tímto účelem bylo nutné dokončit jednotlivé zakázky, resp. tyto zakázky převést z žalobkyně na žalovanou. Žalobkyně jako zprostředkovatel a žalovaná jako zájemce tak uzavřeli dne 4. 12. 2018 smlouvu o zprostředkování, která upravovala obecná pravidla pro vypořádání obchodních vztahů mezi účastníky (dále jen smlouva). Návrh znění smlouvy vypracovala žalovaná, která má podle přílohy č. 1 smlouvy, tj. seznam zakázek podaný žalobkyní, jak vyplynulo z jejich elektronické (emailové) komunikace ze dne 3. 12. 2018. Na základě této dohody informoval žalobce zákazníky dne 14. 12. 2019 o skutečnosti, že napříště již budou jednotlivé zakázky uzavírány přímo mezi žalovanou a těmito zákazníky. Při určení zákazníků ve vztahu k aktuálním zakázkám žalobkyně vycházela z tzv. backlogu ze dne 23. 11. 2018, který tak posloužil jako podklad pro účely smlouvy. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala vyvíjet činnost pro žalovanou směřující k tomu, aby žalovaná jako zájemce měla příležitost uzavřít s třetími osobami, tj. zákazníky kupní smlouvu na prodej zboží. Žalovaná se ve smlouvě zavázala za splnění podmínek smlouvy zaplatit žalobkyni za tuto činnost odměnu (provizi). Podmínky pro nárok na provizi byly upraveny v článku III. smlouvy. Smlouva přitom upravovala jak dosavadní obchodní spolupráci, tak spolupráci budoucí ke které však fakticky nedošlo. Smlouvu uzavřely současně z důvodu, že společnost žalobkyně směřovala do likvidace. Seznam zakázek měl být přílohou č. 1 smlouvy, k čemuž bylo využito tzv. backlogu ze dne 23. 11. 2018. Tento seznam zakázek se od 23. 11. 2018 dále neměnil, ale současně obsahoval zakázky na smlouvu nedopadající. Žalobkyně tento seznam opakovaně zasílala žalované jako lehce upravený a finálně jej označila jako backlog ze dne 31. 12. 2018. Ačkoli žalobkyně povinnosti ze smlouvy splnila a zprostředkovala žalované zakázky, žalovaná tuto povinnost poskytnout žalobkyni informace o připsání kupní ceny ani přes výzvy nesplnila. Žalobkyni je přitom známo, že při nejmenším část obchodů ze seznamu zakázek dle článku III. odst. 3 smlouvy dokončila. Žalobkyně pro účely výpočtu provize vycházela z celkové hodnoty seznamu zakázek ve výši 1 292 829 Eur. Žalovaná však svým povinnostem ze smlouvy nedostála, neboť žalobkyni neuhradila nejen provizi, ale ani nesdělila informace ohledně nejpozději do 30. 9. 2019 dokončených zakázek zprostředkovaných žalobkyní, za které kupující uhradili žalované kupní cenu. Proto žalobkyně požádala, aby žalované byla uložena povinnost poskytnout jí informaci o připsání celkové výše všech kupních cen uhrazených třetími stranami, podat informaci o provizi těchto kupních cen, které zprostředkovala žalobkyně. 2. Žalovaná ve svých vyjádřeních popsala obchodní spolupráci mezi účastníky obdobně jako žalobkyně, tedy že tato společnost, na kterou působila, zajišťovala poptávku, kterou vyráběla žalovaná společnost. Vzhledem k tomu, že mezi cenami, které účtovala česká žalovaná společnost německé společnosti, žalobkyně a cenami, které účtovala německá společnost žalobkyně třetím osobám, existovala významná disproporce, česká žalovaná společnost začala zavádět praxi transferových cen v roce 2018 tak, aby ceny byly vyrovnány a německá společnost neparazitovala na výrobě české společnosti. V tom okamžiku se objevily mezi českým společníkem, jímž byl [titul] [jméno] [příjmení] s podílem 50 % a společníkem [jméno] [příjmení], který měl rovněž podíl 50 % v žalované společnosti, významné neshody. Společníci se prakticky nebyli schopni na ničem dohodnout. Navíc jednatel německé [právnická osoba] [příjmení] byl zvolen likvidátorem této společnosti. Vzhledem k tomu že v mezidobí před zrušením společnosti žalobkyně mohlo dojít ještě k aktivní činnosti německé společnosti, v rámci zajištění poptávek od třetích osob, měli oba společníci v úmyslu uzavřít smlouvu o zprostředkování, na základě které by společnost žalobkyně mohla získat ještě provizi za činnost realizovanou před zrušením společnosti. Ačkoliv podle smlouvy o zprostředkování měla mít německá společnost nárok na provizi na základě žalovanou společností uzavřených kupních smluv, od data 4. 12. 2018 k žádnému zprostředkování ze strany žalobkyně ve skutečnosti nedošlo. Žalovaná společnost neuzavřela v tomto období žádnou kupní smlouvu, z jejíhož naplnění by tak mohl společnosti žalobkyně vzniknout nárok na provizi. Žalované nebyl vůbec znám rozsah a obsah zprostředkovaných transakcí z důvodu, že žalobkyně s žalovanou možnost splnění dodávek třetím osobám nekonzultovala. Z tohoto důvodu nebylo možné poskytnout žalobkyni provizi, neboť podmínkou smlouvy bylo odsouhlasení konkrétních transakcí žalovanou. Přestože ve smlouvě bylo dohodnuto, že obsah soupisu konkrétních transakcí bude uveden v příloze č. 1 smlouvy o transakcích, které by byly obsahem této přílohy, na obsahu této přílohy se strany nedohodly. Žalovaná zdůraznila, že před uzavřením smlouvy ze dne 4. 12. 2018 bylo srozumitelně ujednáno, že obsah smlouvy bude doplněn formou přílohy č. 1 k této smlouvě k obsahu konkrétních transakcí, k čemuž však nikdy nedošlo. Strany tudíž neujednaly konkrétní obsah smlouvy. Podle názoru žalované smlouva v tomto ohledu tedy nevznikla, neboť nebyl ujednán její celý obsah. Od ledna 2019 nastala chaotická situace, kterou byla žalovaná nucena řešit individuálně. Zákazníci bez třetí osoby podávali objednávky, přičemž na staré objednávky, které žalovaná společnost eviduje, rezignovali. To vše se stalo z důvodu neexistence přílohy č. 1 smlouvy. Pokud žalobkyně v žalobě odkazovala na jakýsi backlog, jedná se o pouhý seznam jednotek nikoli o seznam konkrétních objednávek, které požadovala žalovaná společnost. Z backlogu obsahujícího pouze soupis jednotek v počtu kusů tak nebylo zřejmé, jaké dodávky konkrétně má žalovaná společnost realizovat. Proto žalovaná začala stávající zákazníky oslovovat sama a sjednávat nové dodací podmínky. Žalovaná se vyjádřila i k dopisu, který žalobkyně označila za předsoudní výzvu s tím, že tato výzva byla podepsána [jméno] [příjmení], který jednal jako zástupce společníka fyzické osoby [jméno] [příjmení], který je však společníkem žalobkyně i žalované. Advokát [jméno] [příjmení] proto byl ve střetu zájmů a předsoudní výzvě tudíž není možné ani přičítat právní důsledky ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. 3. Ačkoli se žalobkyně snažila v průběhu celého dalšího řízení prokazovat, že vyvíjela zprostředkovatelskou činnost pro žalovanou a předkládala o tom řadu různých emailových zpráv a listin v převažujícím německém a anglickém jazyce, žalovaná kategoricky odmítala, že by tyto listiny o různých zápisech mohly sloužit jako důkazy o tom, co mohlo být obsahem přílohy č. 1 smlouvy o zprostředkování. Mezi účastníky totiž nebylo sporné, že příloha k této smlouvě, ač na ni smlouva odkazuje, neexistuje a nikdy neexistovala. Žalovaná k tomu zdůrazňovala, že tyto listiny nikdy neodsouhlasila tak, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o zprostředkování. 4. Základním důkazem pro rozhodnutí o žalobě se tak stala smlouva zprostředkování uzavřená mezi účastníky 4. 12. 2018 podle ustanovení § 2445 obč. zák. Tato smlouva je založena na č.l. 14 a 15 spisu. Žalovaná je ve smlouvě označena jako zájemce a žalobkyně jako zprostředkovatel. Zprostředkovatel se ve smlouvě zavázal povinnosti obstarat pro zájemce příležitost uzavřít takovou kupní smlouvu, jejímž předmětem bude závazek třetí osoby (kupujícího) koupit od zájemce jakožto prodávajícího elektronické jednotky [anonymizována dvě slova] v dostupných modifikacích. Předmětem smlouvy měl být dále závazek třetí osoby (kupujícího) zaplatit zájemci sjednanou kupní cenu a závazek zájemce dodat třetí osobě specifikované elektronické jednotky v dodací lhůtě specifikované ve smlouvě. Zprostředkovatel měl sjednat s třetí osobou podmínky, které jsou uvedeny v ujednání části II. odst. 2 písm. a), b), c) smlouvy. Těmito podmínkami byla kupní cena v potvrzené objednávce a dodací lhůta. Pod písmenem c) je ujednání, podle něhož je dodávka realizována v případě, kdy konkrétní objednávka bude potvrzena zájemcem s uvedením lhůty k dodání. Ke sjednání jiných podmínek se třetími osobami je podle smlouvy nezbytný předchozí písemný souhlas zájemce. V části III. smlouvy jsou ujednání účastníků smlouvy vtahující se k provizi. Nárok na zaplacení provize dle těchto ujednání vznikl zprostředkovateli až po úplném zaplacení kupní ceny stvrzené objednávky třetí osobou, tj. připsáním kupní ceny na účet zájemce. Nárok na provizi zprostředkovateli tak vznikal pouze z těch zprostředkovaných transakcí, které zájemce fakticky zrealizuje, tj. splní dodávku třetí osobě podle dosud zavedené běžné praxe do 30. 9. 2019. K nejdůležitějšímu ujednán