8 C 313/2021-24 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného podepsanému soudu dne 25.10.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému, aby jí zaplatil částku 1 022 Kč s úrokem z prodlení. Žalovaný jako cestující nastoupil dne 19.3.2021 do vlaku [právnická osoba] (dále jen [právnická osoba]) [číslo] směr [obec], kdy uzavřel smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit [právnická osoba] cenu za přepravy ve výši 22 Kč (jízdné) stanovené dle platného tarifu. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance [právnická osoba] neprokázal platným jízdním dokladem. O porušení povinností žalovaného jako cestujícího byl sepsán záznam. Následně byl žalovaný vyzván, aby zaplatil jízdné ve výši 22 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu. Dále žalobkyně uvedla, že uzavřela dne 8.9.2021 se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení této pohledávky za žalovaným [právnická osoba] jako postupitel na žalobce jako postupníka, čímž se žalobce stal věřitelem žalovaného z výše uvedené pohledávky. O této skutečnosti byl žalovaný podle ust. § 1882 odst. 1 o.z. vyrozuměn, ničeho nezaplatil, tak se žalobkyně obrátila na soud. 2. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedoložila aktivní legitimaci k podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, dala vyšší soudní úřednice podepsaného soudu pokyn pro převod do sporného řízení, věc byla zapsána do senátu 8 C. 3. Žalobkyně byla následně vyzvána, aby doložila smlouvu o postoupení pohledávek, ze které bude patrno, kdy a jak došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce na žalobkyni, výzva byla doručena advokátu dne 8.12.2021. Žalobkyně uvedla, že žalovanému jakožto dlužníkovi postoupení pohledávky oznámila, uvedla, že„ oznámením o postoupení pohledávky adresovaným dlužníku postupitel vyvolá změnu osoby oprávněné přijmout plnění a také na sebe bere riziko vyplývající z toho, že i v případě neplatnosti (či dokonce neexistence, např. pokud by šlo o nicotný právní úkon) smlouvy o postoupení pohledávky splní dlužník dluh třetí osobě (postupníkovi) s účinky i pro postupitele.“ Dále žalobkyně uvedla:„ Ve vztahu mezi postupníkem a dlužníkem nemůže být otázka platnosti postoupení významná, neboť dlužník nemá zpravidla možnost posoudit, zda ve skutečnosti k postoupení došlo a zda je smlouva o postoupení pohledávky platná. Právní skutečností, na kterou právo váže změnu osoby oprávněné přijmout plnění, je oznámení postupitele dlužníkovi – vůbec není podstatné, zda ve skutečnosti k cesi platně či vůbec došlo. Jinak by dlužník byl v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl. Tato úprava je stanovena právě na ochranu dlužníka. Lze tedy uzavřít, že notifikační úkon vyvolá zamýšlené právní důsledky – týkající se osoby oprávněné přijmout plnění – i tehdy, jestliže k cesi vůbec nedošlo či smlouva o postoupení byla neplatná; nejvyšší soud 32 Cdo 4511/2009 (PR 10/2011s .377).“ 4. Věcná legitimace znamená, že žalobce je nositelem hmotného práva, proti jehož porušení žalobou brojí. Případný nedostatek aktivní věcné legitimace znamená, že i podle hmotněprávních ustanovení není žalobce subjektem (nositelem) tvrzeného práva a žaloba jím vedená nemůže být úspěšná (srovnej 25 Cdo 395/2020). 5. Je nesporné, že občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.) neobsahuje ustanovení, ve kterém by vypočítával všechny podmínky řízení (srovnej 29 Cdo 2352/2000, 29 Odo 344/2004). Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde jinak řečeno, komu svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost) o niž v řízení jde, nedostatek věcné legitimace je důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení. 6. Soud žalobkyni druhou výzvou ze dne 4.1.2022 pod č.j. 8 C 313/2021-13 vyzval, aby prokázala svoji aktivní legitimaci, tedy aby ke svým tvrzením, že nabyla pohledávku vůči žalovanému ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a [právnická osoba] [anonymizováno] tuto doložila, jinak byla poučena o tom, že žaloba bude zamítnuta. 7. Žalobkyně opakovala svůj názor, který soudu zaslala 13.1.2022 (totožné podání doručené již jednou soudu, a to dne 9.12.2021; bod 3). Vyjádření žalobkyně však reflektuje na vztah mezi ní a žalovaným po stránce hmotněprávní, s čímž soud nepolemizuje, žalobkyně je však soudu povinna prokázat, že má aktivní legitimaci k vedení sporu. Předmět věci vyplývá z hmotného práva a žalobkyně byla povinna předložit smlouvu o postoupení pohledávek mezi ní a [právnická osoba], z níž by bylo patrné, že nabyla pohledávku vůči žalovanému. Jelikož žalobkyně tuto smlouvu nepředložila, soud nemůže poskytnout ochranu tomu, kdo tvrdí, že nabyl právo, ale své tvrzení nijak neprokazuje. Soud nemůže poskytnout ochranu tomu účastníku, který tvrdí, že hmotné právo existuje, ale ničeho neprokazuje: proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala, že je aktivně legitimovaným účastníkem vůči žalovanému. Takovému účastníku soud nemůže poskytnout ochranu. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný, který byl ve věci úspěšný, náhradu nákladů řízení neudal.