23 C 86/2021-48 — Okresní soud Plzeň-jih

Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 23. 3. 2021 se manželka prostřednictvím svého právního zástupce domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] před Úřadem městského obvodu [obec a číslo]. V návrhu uvedla, že manželé již delší dobu nežijí manželským životem ani nehospodaří. V prosinci 2020 se manželka odstěhovala ze společné domácnosti a od této doby manželé nesdílejí ani společné bydliště. Manželství tak sice nadále trvá, ale je pouze toliko svazkem formálním. Manžel ve svém vyjádření návrh manželky na rozvod manželství odmítl s tím, že to není řešení jejich problémů. Dle jeho názoru uplynulo ještě málo času na tak zásadní rozhodnutí. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 11. 2021, č.j. [číslo jednací] bylo k návrhu manželky, ke kterému se manžel připojil, rozhodnuto o přerušení řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 12. 2021. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 1. 2023, č.j. [číslo jednací] pak bylo k návrhu manželky, podaném téměř 12 měsíců po právní moci usnesení o přerušení řízení, rozhodnuto o pokračování v řízení. Z oddacího listu vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městského obvodu [obec a číslo]. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti, a to nezletilý [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] a nezletilá [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], o jejichž výchově bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 18. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů ke jmenovaným dětem. Uvedeným rozsudkem byly nezletilé děti svěřeny pro dobu před a po rozvodu manželství do péče matky a otec se zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] částku 5 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé [jméno] částku 6 000 Kč měsíčně. Z vyjádření opatrovníka nezletilých dětí [příjmení], který je zastupoval v řízení o úpravu výchovy a výživy, a jímž je orgán sociálně právní ochrany dětí [stát. instituce] vyplývá, že rozvod manželství účastníků nebude v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí. V průběhu ústního jednání byli vyslechnuti oba manželé. Vypověděli o příčinách rozvratu manželství s tím, že dle manželky byl manžel pracovně vytížený a všechny záležitosti ohledně dětí tak řešila převážně manželka. Té chyběla opora a pomoc ze strany manžela. Do jejich vztahu také hodně vstupovali manželovi rodiče, kteří se k ní nechovali dobře. Dle manžela jejich problémy nebyly nijak zásadní. Zlom nastal v červenci 2020, kdy si manželka našla nového partnera. On se snažil vztah ještě zachránit, omezil práci a začal se víc věnovat rodině, ale už bylo pozdě. Shodně pak oba manželé zásadní příčinu rozvratu jejich manželství spatřovali v jejich odlišných představách o způsobu společného soužití a fungování rodiny. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o.z.“) platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, a který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. Dle ustanovení § 756 o.z. soud zjišťuje existenci v rozvratu manželství a jeho příčinu. Soud po vyhodnocení výpovědí účastníků vzal za prokázané, že u nich jsou splněny citované zákonné podmínky pro rozvod manželství. Oba účastníci shodně uvedli, že jejich manželství je dlouhodobě rozvrácené, proto se rozhodli soužití v manželském poměru ukončit. Manželka si našla nového partnera a v prosinci 2020 se odstěhovala ze společné domácnosti. V průběhu řízení se manželé ještě snažili manželství zachránit, ale toto se nepodařilo ani během rok trvajícího klidu řízení. V současné době ani jeden z manželů nevidí možnost obnovy manželského soužití, a to s ohledem na dlouho přetrvávající rozvrat. Za těchto okolností soud návrhu vyhověl, když je zřejmé, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a obnovení manželského soužití již očekávat nelze. Soud neshledal žádné mimořádné skutečnosti, pro které by měl být rozvod v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků. Příčiny rozvratu manželství soud ve shodě s účastníky řízení spatřuje především v rozdílných pohledech na fungování rodiny a způsob manželského soužití, což vyústilo v nevěru na straně manželky. Lze proto učinit závěr, že ani jeden z manželů neměl na rozvratu manželství rozhodující podíl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladu řízení ve věcech manželských.