6 C 260/2023-12 — Okresní soud Plzeň-jih

[celé jméno manželky] podala dne 1. 11. 2023 návrh na rozvod manželství účastníků. Odůvodnila jej tím, že manželství považovala za funkční do roku 2016, kdy se účastníci vzájemně citově odcizili, a manželství se stalo formálním svazkem. Manžel s rozvodem souhlasí a žádný z účastníků nehodlá již obnovit společné soužití. Manžel na soudním jednání s návrhem na rozvod souhlasil. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že [celé jméno manžela] a [jméno] [příjmení] uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] na Farním úřadě [církev] [anonymizována dvě slova] v kostele [příjmení] [jméno]. Podle ustanovení § 755 odst. 1, 2 písm. a) obč. zák. platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existanci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny. Po vyhodnocení výpovědí obou účastníků soud vzal za prokázané, že jsou u nich splněny citované zákonné podmínky pro rozvod manželství. Ze shodných výpovědí obou účastníků vyplynulo, že z jejich manželství se děti nenarodily. Oba účastníci uvedli, že u nich došlo k citovému odcizení a oba se dohodli, že se rozvedou. Ačkoli dosud trvá jejich společné hospodaření, intimní soužití nevedou asi deset let. Žádný z nich o obnovu manželského soužití nemá zájem. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v citovém odcizení účastníků, které vedlo k jejich rozhodnutí se rozvést. Žádný z účastníků neuplatnil právo na náhradu nákladů řízení a soud ani nezjistil podmínky pro přiznání tohoto práva ve smyslu ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) některému z nich.