11 C 128/2022-158 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobci domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky ve výroku uvedených nemovitostí. V podrobnostech tito uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemků č. parc. 816/4 a č. parc. st. 41/2 jehož součástí je stavba čp. 47, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Tyto nemovitosti nabyli každý v rozsahu ¼ v rámci dědického řízení po zemřelém otci v roce 1993 a v rozsahu zbylé ¼ v rámci dědického řízení v roce 2005. Pozemky v době, kdy je žalobci nabyli do svého vlastnictví, byly již oplocené a to drátěným pletivem v kovových rámech. Plot byl vystavěn v roce 1985 rodiči žalobců. Přípisem ze dne , datum, byli žalobci upozorněni na to, že užívají pozemek č. parc. 816/2 v k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného a byli vyzváni k odstranění plotu. Až do tohoto okamžiku žalobci užívali ve výroku uvedenou část pozemku 816/2 v k.ú. , adresa, , v dobré víře, že jde o pozemek v jejich vlastnictví. Jsou proto přesvědčeni o tom, že došlo k vydržení této části pozemku. Žalovaný nicméně i přes tuto skutečnost odstranil plot ze sporné části pozemku č. parc. 816/4 v k.ú. , adresa, a postavil plot na jiném místě. Tento dále podřízl v roce 2022 ovocné stromy, které na spornou část pozemku vysadili rodiče žalobců. Co se týče sporné části pozemku, tuto žalobci vyznačili v katastrální mapě nepravidelným čtyřúhelníkem s uvedením výměr jednotlivých stran a navrhli, aby soud zadal v řízení vypracování geometrického plánu., právnická osoba, podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že návrh žalobců považuje pro neurčitost za neprojednatelný, když v řízení není jednoznačné, u jaké části pozemku č. parc. 816/4 v k.ú. , adresa, uplatňují žalobci vydržení. Tento dále uvedl, že rodiče žalobců a otec žalovaného stavěli plot mezi pozemky účastníků a skleník na sporné části pozemku s vědomím, že sporná část pozemku není vlastnictvím právních předchůdců žalobců, když k převodu vlastnictví nikdy nedošlo. V případě převodu vlastnictví by musela být uzavřena písemná smlouva a provedena registrace státním notářstvím. Právní předchůdci žalobců a žalobci tak mohli užívat spornou část pozemku č. parc. 816/4 nanejvýš na základě výprosy. Držbu žalobců tak považuje žalovaný za nepravou, na základě které nemohlo dojít k vydržení sporné části pozemku. Tento dále poukázal na to, že v dědickém řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, byla cena pozůstalosti po zemřelé , jméno FO, zjišťována ze znaleckého posudku. Znalec tedy musel znát alespoň přibližnou polohu a tvar oceňované nemovité věci. Pokud byli žalobci seznámeni se znaleckým posudkem, vyvrací toto jejich dobrou víru ve vlastnictví sporné části pozemku.3. Žalobci v následném vyjádření poukázali dále na to, že pozemky žalobců a žalovaného byly původně rodinným majetkem, který byl rozdělen mezi děti , Jméno zainteresované osoby 2/0, a , jméno FO, , kteří pozemky původně vlastnili. Pozemky pak byly ve stavu, v jakém byly mezi potomky rozděleny a oploceny, pokojně užívány po celý život těchto právních předchůdců. Pokud by měl otec žalovaného pochybnosti o umístění oplocení, jistě by rodičům žalobců nepomáhal s jeho výstavbou. Ke sporům mezi účastníky došlo až po smrti babičky v roce 2018.4. Z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků č. parc. 816/4 a č. parc. st. 41/2 jehož součástí je stavba čp. 47, , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalovaný je vlastníkem pozemku č. parc. 816/2 v k.ú. , adresa, . Žalobci nabyli předmětné nemovitosti na základě usnesení nadepsaného soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, jako dědictví po zemřelé , jméno FO, . Žalovaný nabyl předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne , datum, od svého otce , Jméno zainteresované osoby 2/0, staršího. , Jméno zainteresované osoby 2/0, starší pak nabyl pozemek č. parc. 816/2 v k.ú. , adresa, částečně v dědickém řízení po svém otci na základě rozhodnutí Státního notářství Plzeň- jih sp. Zn. , Anonymizováno, a částečně darovací smlouvou od své matky sepsané formou notářského zápisu č. , Anonymizováno, , obojí z , datum, . Ze znaleckého posudku č, hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto posudkem byla zjištěna cena pozemků č. parc. 816/4 a č. parc. st. 41/2 jehož součástí je stavba čp. 47, Železný újezd, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, v souvislosti s úmrtím , jméno FO, . Součástí ocenění je i stavba oplocení a skleníku a ovocné stromy na pozemku. Jako podklad pro vypracování posudku je uveden výpis z katastru nemovitostí a kopie katastrální mapy.5. Z žalobci předložené fotodokumentace i ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobci nabyly pozemky č. parc. 816/4 a č. parc. st. 41/2 jehož součástí je stavba čp. 47, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , již oplocené. Oplocení bylo stavěno kolem roku 1985 rodiči žalobců a otcem žalovaného. Toto oplocení stálo na stejném místě až do roku 2021. Předmětným oplocením byla k pozemkům žalobců připlocena ve výroku uvedená část pozemku č. parc. 816/2 v k.ú. , adresa, . Z dopisu ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto dopisem žalovaný vyzval žalobce k odstranění plotu na pozemku č. parc. 816/2 v k.ú. , adresa, . Z dopisu ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto dopisem žalobci odmítli odstranit sporný plot a namítli vydržení části pozemku č. parc. 816/2. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, sám odstranil sporný plot na pozemku č. parc. 816/2 v k.ú. , adresa, .6. Skutečnost, že sporný plot stál na pozemku č. parc. 816/2 v k.ú. , adresa, po dlouhou dobu a nebylo s ním manipulováno potvrdili svědci , jméno FO, (syn žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, )a , jméno FO, (manžel žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 1/0, ). Tato skutečnost vyplynula dále z účastnického výslechu žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Tyto osoby dále potvrdily skutečnost, že dlouhodobě byly užívány pozemky v rámci oplocení a to bez jakýchkoli sporů mezi účastníky. Na připlocené části pozemku stály ovocné stromy a skleník. Takto byly pozemky užívány až do roku 2021.7. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu potvrdil, že nemovitosti vlastní od roku 2012, dostal je darem od svého otce. Co se týče výstavby plotu, na tu si nepamatuje, ale je možné, že plot byl stavěn kolem roku 1986. Je pravdou, že plot stavěla rodina, tedy otec žalovaného s tetou a strýcem. Otec žalovaného byl zedník, pomáhal tedy i při stavbě skleníku. Tento dále uvedl, že mezi účastníky byla dohoda, vědělo se, že když se budoval plot, že si žalobce část pozemku přihradil, nicméně neřešilo se to, protože zahrada byla veliká. Žalobci naproti tomu umožňovali žalovanému průjezd na pozemek. Žalovaný tedy po žalobcích nic nepožadoval, protože měl průjezd na svůj pozemek. V roce 2017 došlo k hádce s žalobcem kvůli sušení sena. Žalobce pak zamkl vrata na svůj pozemek, žalovaný přišel o průjezd. Z tohoto důvodu žalovaný pozval na pozemek geodeta, nechal si zaměřit svůj pozemek a přestavěl plot. , adresa, pozemku si žalovaný nechal vytýčit v roce 2019. Při vytýčení pozemku byla přítomna jen rodina žalovaného, žalobci přítomni nebyli. Skutečnost, že žalobci mají připlocenou část pozemku žalovaného žalovaný věděl odmalička, žalobcům toto sdělil až v souvislosti se sporem o vjezd na pozemek v roce 2018 nebo 2019.8. Dle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle § 1090 odst. 1 o.z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Dle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Dle § 993 o.z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.9. Soud předně považuje žalobu podanou žalobci po jejím doplnění k výzvě soudu za dostatečně určitou a projednatelnou. Dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, je žaloba o vydání části pozemku přesná a určitá nejen tehdy, jestliže je část pozemku označena na připojeném geometrickém plánu, ale také tehdy, jestliže je identifikována jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, jaké části pozemku se žaloba týká. Žalobci namítají vydržení části pozemku 816/2 v k.ú. , adresa, , která byla od roku 1985 do roku 2021 oplocena. Oběma smluvním stranám je tedy jednoznačně známo, o jakou část pozemku se jedná. Pokud žalobci vyznačili tuto část v katastrální mapě nepravidelným čtyřúhelníkem s uvedením výměr jednotlivých stran, soud považuje takové označení za určité. Z vyznače