38 C 284/2020 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 800 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000,00 Kč a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 910,00 s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000,00 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.000,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 370,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27.10.2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy, na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 13.110,00 Kč, z toho na jistinu 7.727,88 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 910,00 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.000,00 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2.472,12 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12.01.2017, ačkoli měl žalovaný celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne 27.10.2016. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 27.10.2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 2.272,12 Kč ode dne 28.10.2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,98 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 06.12.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 06.12.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 06.12.2019. Ke dni postoupení 06.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 2.800,00 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 2.272,12 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 527,88 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě nezpochybnil. Písemnosti mu byly doručovány na adresu jeho trvalého bydliště v souladu s ustanovením § 75 s násl. o.s.ř. fikcí. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce [anonymizováno] Půjčka [číslo] soud zjistil, že ji uzavřel dne [datum] žalovaný a právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, přičemž celková výše zápůjčky byla sjednána ve výši 10.000 Kč a žalovanému byla poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku splatit formou 43 týdenních splátek, přičemž požadoval jejich hotovostní inkaso. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,98 % ročně. Žalovaný se zavázal za půjčku zaplatit celkem 15 910 Kč formou 43 týdenních splátek po 370 Kč s tím, že výše sjednaného poplatku za poskytnutí půjčky činí celkem 5910 Kč a je tvořen poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 2000 Kč a 910 Kč úrok. Z žádosti o půjčku soud zjistil, že tato byla sepsána žalovaným, který v rámci ní uvedl i údaje potřebné pro posouzení jeho schopnosti splácet. Žalobce a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] dne 6.12.2019 uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno téhož dne a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 2 800 Kč bez příslušenství. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, jíž byl vyzván k úhradě dlužné částky 2 800 Kč, zároveň byl vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobce z původního věřitele. Dle ust. § 2390 oz přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2392 oz při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle ust. § 2394 oz bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 10 000 Kč za předem stanovených podmínek splácení. Smlouva o zápůjčce byla shledána platným právním jednáním, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o zápůjčce spojuje občanský zákoník. Bylo prokázáno, že žalovaný zápůjčku obdržel v hotovosti, na pohledávku však uhradil jen 13 110 Kč. Soud neshledává neplatným ani ujednání o dalších platbách spojených s poskytnutím zápůjčky. Sjednaný úrok v sazbě 20,98 % ročně nevybočuje z běžného rámce sazeb poskytovaných v daném období. Poplatek za uzavření smlouvy je též zcela běžným nákladem spojeným s uzavřením smlouvy i u bankovních subjektů. Co se týká poplatku za hotovostní inkaso, při přepočtu cena jednoho výběru (tedy 43 týdenních splátek) tento činí cca 69,76 Kč Ani tato částka nevykazuje známky jakékoliv diskriminace či znevýhodnění žalovaného jako spotřebitele, nebylo ani tvrzeno, ani prokazováno, že by byl žalovaný ke sjednání hotovostní platby nucen. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 800 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.