38 C 298/2020 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 801 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný a pojišťovna [právnická osoba] uzavřeli pojistnou smlouvu [anonymizována dvě slova] vozidel [číslo] Počátek pojištění byl sjednán na [datum]. Na základě Smlouvy [anonymizováno] poskytovala žalovanému služby spočívající v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. a žalovaný byl povinen řádně platit [anonymizováno] sjednané pojistné. Tuto povinnost však žalovaný porušil. K zániku pojistné smlouvy došlo výpovědí pojistitele ve lhůtě 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy, s účinností ke dni 2. 19.3.2019, dle § 2805 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. Dne [datum] uzavřela [anonymizováno] se [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla v rámci dílčího postoupení pohledávek z [anonymizováno] postoupena na [právnická osoba] i shora specifikovaná pohledávka spolu s veškerým jejím příslušenstvím, o čemž byl žalovaný žalobcem informován předžalobní výzvou k plnění. Předmětem žaloby je úhrada pojistného, které žalovaný neuhradil. 3. Okresní soud v Ústí nad Labem, jenž ve věci vyslovil místní nepříslušnost věc postoupil soudu zdejšímu. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřeli dne 11.1.2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], počátek pojištění byl sjednán na 11.1.2019, pojistné bylo sjednáno ve výši 8.997 Kč ročně, přičemž bylo splatné čtvrtletně částkou 2.384 Kč. Žalovaná byla 25.3.2019 vyzvána k úhradě nedoplatku z pojistné smlouvy ve výši [číslo] [právnická osoba] a žalobce uzavřeli dne 31.12.2018 rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a tato skutečnost byla žalované oznámena dne 26.10.2020. Z předpisu pojistného k 14.1.2019 vyplývá, že v období od 11.1.2019 do 11.4.2019 činila neuhrazená částka pojistného 2.384 Kč a žalovaná byla vyzvána k její úhradě. Dne [datum] byla žalované zaslána výpověď pojistné smlouvy z důvodu jejího neplacení s tím, že zanikne k [datum]. Z předpisu pojistného a plateb vyplývá, že smlouva byla uzavřena 11.1.2019, ukončena byla k 19.3.2019, přičemž předpis pojistného za uvedené období činil 1.801 Kč. Předžalobní upomínka k zaplacení částky 2.384 Kč byla žalované zaslána 21.2.2019. 6. Dle ust. § 2758 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Dle ust. § 2782 z.č. 89/2012 Sb. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. V daném případě bylo v řízení zjištěno a prokázáno, že mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena výše uvedená pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova]. Ve smlouvě se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši 8 997 ročně formou čtvrtletních splátek. Žalovaná však neuhradila pojistné ve výši 1 801 Kč za období trvání smlouvy od 11.1.2019 do 19.3.2019, kdy došlo k ukončení smlouvy pro neplacení pojistného. Tím, že žalovaná uzavřela předmětnou pojistnou smlouvu, vstoupila do závazkového právního vztahu s pojistitelem a řídí se tedy tento vztah občanským zákoníkem, všeobecnými pojistnými podmínkami, jež jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a s nimiž byla žalovaná taktéž při sepisu těchto pojistných smluv seznámena. Aktivní legitimace žalobce je dána výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž uzavření bylo žalované oznámeno. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 801 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.