16 C 60/2020-36 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal vrácení úvěru. Žalovaná se nevyjádřila. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (OSŘ) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] a žalovaná smlouvu o půjčce [číslo] podle této smlouvy věřitel poskytl žalované částku 6 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit jednak tuto jistinu 6 000 Kč, dále tzv. souhrnný poplatek, který činil 3 840 Kč Celkem tedy 9 840 Kč. Toto vše ve 40 týdenních splátkách. Každá splátka činila 246 Kč. Celkově však žalovaná na svůj závazek uhradila pouze 4 150 Kč. Následně byla pohledávka z této smlouvy postoupena, a to jednak smlouvou ze dne [datum] a dále pak na další subjekt (tedy žalobce) smlouvou postupní ze dne [datum]. Soud má za to, že tato smlouva jako celek byla absolutně neplatná z důvodu rozporu se zákonem, neboť práva a povinnosti byly stanoven excesivním způsobem v neprospěch spotřebitele. Úrok byl sjednán ve výši více než 50 % za dobu 40 týdnů, jedná se o excesivní úrokovou sazbu, která způsobila neplatnost smlouvy. Došlo tedy ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované a žalovaná je povinna toto bezdůvodné obohacení vydat dle § 451 tehdejšího občanského zákoníku. Pokud se jedná o výši tohoto bezdůvodného obohacení, toto činilo 6 000 Kč, žalovaná pak zaplatila 4 150 Kč. Zbývá tedy 1 850 Kč. Pokud se týká splatnosti, v tomto řízení nebylo tvrzeno, že by došlo k výzvě k placení. Žaloba byla doručena 25. srpna 2020, dalšího dne nastala splatnost, a proto soud přiznal zákonný úrok z prodlení, počínaje 27. srpna 2020. Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., s ohledem na převážný úspěch žalované ve věci, soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.