16 C 97/2020-37 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce, který je vlastníkem bytové jednotky, se domáhal na žalovaném jakožto nájemci bytové jednotky, zaplacení peněžité částky uvedené shora. Právním důvodem bylo zaplacení dlužných plateb na nájemném, jakož i dalších plateb za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný se nevyjádřil. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání se souhlasem účastníků (§ 115a občanského soudního řádu, o.s.ř.), neboť účastníci na výzvu soudu nevznesli proti tomuto zamýšlenému postupu soudu žádné námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Žalobce uvedl a prokázal, že je vlastníkem domu [adresa] v [obec], [ulice a číslo], ve kterém se nachází byt [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží. Účastníci uzavřeli [datum] nájemní smlouvu číslo [rok] [číslo] ohledně bytu [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. září 2018 s tím, že došlo ze zákona k prodloužení nájmu, a to ještě do 30. září 2019, jelikož žalobce doručil žalovanému v červnu 2019 oznámení o tom, že nájem skončí ke konci měsíce září 2019. Následně ještě do 8. října 2019 žalovaný byt užíval bez právního důvodu. Předmětem tohoto řízení je měsíc duben 2019, a sice částka 5 914 Kč. Dále měsíce květen – září 2019, vždy částka 7 723 Kč měsíčně, dále pak celkem 8 dní měsíce říjen 2019, částka činí 1 493 Kč Celkem tedy dlužná částka činí 46 022 Kč. Žalobce k důkazu předložil výpis z katastru nemovitostí na čísle listu 5, smlouvu na čísle listu 6, evidenční list nájemného na čísle listu 11, oznámení o skončení nájmu číslo listu 13, jakož i v protokolu o vrácení bytu číslo listu 15. Nájem bytu je upraven § 2235-2302 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.,„ OZ“). Povinnost platit nájemné vyplývá z § 2246 OZ, kdy se platí ujednaná částka nájemného a neujednají-li strany výši nájemného, platí se nájemné v místě obvyklé. Pokud jde o splatnost nájemného, dle § [číslo] odst. 1 se platí nájemné předem na každý měsíc, a to nejpozději do pátého dne měsíce (nebyl-li ujednán den pozdější). Pokud jde o splatnost nedoplatku (nebo naopak přeplatku) záloh za poskytnuté služby, tato je upravena v § 2252 OZ, přičemž není-li sjednáno jinak, nastává splatnost do 7 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dochází-li k užívání bytu ještě v době po skončení nájmu, nastává bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., které se nahrazuje peněžitou náhradou dle § 2999 odst. 1 OZ, a to ve výši obvyklé ceny. V daném případě je výše bezdůvodného obohacení upravena speciálním ustanovením § 2295 OZ, takže právo na náhradu vzniká ve výši ujednaného nájemného (tj. ve stejné výši, jako kdyby nájemní vztah trval). Sankcí za prodlení s platbami nájemného nebo s platbami za služby spojené s užíváním bytu je od 1.1.2016 úrok z prodlení (zákonný nebo smluvní), jak vyplývá z novely [číslo] Sb. zákona č. 67/2013 Sb. Soud přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci právo na náklady řízení, které zahrnují soudní poplatek 2 302 Kč, 2 odměny po 2 980 Kč, 2 paušály po 300 korunách a konečně DPH