18 C 234/2021-20 — Okresní soud Plzeň-město

1.Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu čerpání úvěru žalovaným, a to na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřené s původním věřitelem společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země]. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, vůči kterému žalovaný v zákonné lhůtě podal odpor, který následně odůvodnil podáním ze dne 6. 9. 2021, v němž uvedl, že žalobou uplatněný nárok žalobce zcela neuznává a žalobu považuje v celém rozsahu za bezdůvodnou. Tento svůj postoj odůvodnil tím, že se domnívá, že není ve věci pasivně legitimován. Není si ani vědom, že by s žalobcem uzavřel dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru a na jejím základě čerpal úvěr v žalované výši, tvrdil, že předmětnou smlouvu ani nepodepsal. Dále namítl, že tvrzenou částku ve výši 4 938,52 Kč vůbec neobdržel. Dále namítl, že dle jeho názoru žalobkyně neprokázala, že je vlastníkem uplatněné pohledávky a má tak aktivní legitimaci domáhat se její úhrady prostřednictvím soudu, k tomu pak uvedl, že dne 6. 5. 2020 obdržel Oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém je uvedeno, že pohledávka původního věřitele byla postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně dne [datum] na společnost [právnická osoba], [IČO] Smlouva je přitom označena [číslo] [variabilní symbol] (tj. shodným jako uvádí žalobkyně v žalobě). 4. Na stanovisko žalovaného již žalobkyně žádným způsobem nereagovala, ačkoliv s tímto byla prostřednictvím soudu seznámena, následně bylo nařízeno ústní jednání ve věci, ke kterému se nedostavila, svou nepřítomnost omluvila, souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], standartní evropské informace o spotřebitelském úvěru, obsahu sjetiny pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 4. 2021 včetně poštovního podacího lístku, obsahu rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru, standartních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno], soud vzal soud za zjištěné a prokázané, že ze strany žalobce nebylo dostatečně prokázáno, že mezi původním věřitelem společností [právnická osoba] žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě obdržel žalovaný částku 4 938,52 Kč se splatností 30. 3. 2021, a to včetně skutkového tvrzení o ověření úvěruschopnosti žalovaného a tvrzení žalobkyně o platném postoupení pohledávky 20. 12. 2019, když dle ust. § 561 obč. zák. v rozh. znění se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího, když tento může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé s tím, že při právním jednání učiněném elektronickými prostředky lze písemnost elektronicky podepsat, nicméně dle ust. § 562 obč. zákoníku v rozh. znění je písemná forma zachována pokud jdou použity prostředky umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Dle ust. § 2 z. č. 227/2000 Sb. v rozh. znění, se pak elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Důkazy, které by uvedené prokazovaly, nebyly ze strany žalobkyně ani navrženy ani doloženy, shodně pak důkazy, který by nepochybně prokazovaly již zmíněné platné postoupení pohledávky na žalobkyni, když sám žalovaný doložil listinu ze dne 6. 5. 2020, oznámení o postoupení pohledávky, ze které je nepochybné, že pohledávka, shodující se číslem s pohledávkou tvrzenou, byla z původního věřitele postoupena na společnost [právnická osoba] a následně dne [datum] na společnost [právnická osoba] Z tvrzení žalobkyně, že jí byla pohledávka postoupena dne [datum], tedy není možno vycházet jako z tvrzení prokázaného. Pokud pak jde o ověření úvěruschopnosti žalovaného, jako nezbytné podmínky pro platnost uzavření úvěrové smlouvy, ani k prokázání tohoto skutkového tvrzení žalobkyně nenavrhla a soudu nedoložila žádných důkazů. Na základě uvedeného tedy soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve věci ohledně prokázání jak platného uzavření úvěrové smlouvy, ověření úvěruschopnosti žalovaného, tak platného postoupení pohledávky na žalobkyni, když o tomto důkazním břemenu ve smyslu ust. § 118a) odst. 3 o. s. ř. ji soud nemohl poučit, neboť se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání ve věci. Pokud pak v omluvě k ústnímu jednání žalobkyně uvedla, že pokud by soud nemohl žalobě vyhovět proto, že by žalovaný na nařízeném jednání tvrdil a prokázal zcela nové podstatné tvrzení, které dosud součástí jeho podání a vyjádření nebylo, kdy v tomto směru žádá v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu o výzvu k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, k tomu soud uvádí, že vyjádření žalované strany bylo žalobkyni doručeno opakovaně již před nařízeným ústním jednáním, žádné nové skutečnosti nebyly při ústním jednání žalovaným doloženy ani tvrzeny, žalobkyně mohla na vyjádření žalovaného reagovat ať již doplněním skutkových tvrzení či důkazních návrhů, toto přesto neučinila, k jednání se nedostavila, soud proto její žádost v rámci omluvy k jednání považoval za irelevantní. 6. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. žalobu v plném rozsahu zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 987,90 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 938,52 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 11. 2021 náhrada 1 787,90 Kč za 200 ujetých km v částce 1 187,90 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,66 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalobkyni stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.