18 C 58/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 11. 2020 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 52 460,36 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 52 351 Kč, uvedenou částku se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách po 3000 Kč Smluvní strany se dohodly na poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru, dále si dohodly smluvní pokutu při nesplacení celkové dlužné částky v termínu splatnostiŽalovaný dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil, z tohoto důvodu společnost [právnická osoba], současně zaslala žalovanému postupně výzvy, které zůstaly bez odezvy, proto následně dluh žalovaného zesplatnila a to ke dni 30. 6. 2020. Ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného 52 460,36 Kč, kdy uvedená částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 44 693,30 Kč, úrokem ve výši 5003,61 Kč, poplatky ve výši 700 Kč, smluvní pokutou ve výši 775 Kč, náklady na vymáhání ve výši 50 Kč, dlužným pojistným ve výši 1238,45 Kč. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] na žalobkyni. Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] odstoupení od úvěrové smlouvy, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k plnění vč. poštovního podacího archu, potvrzení o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky, výpisu o načerpání úvěru, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek vč. seznamu postupovaných pohledávek, předžalobní výzvy č. dokladu o odeslání, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba] a žalovaným byla platně sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 52 351 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr, a to včetně poplatků za sjednání úvěru. Žalovaný tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil. V souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, i nároku na zaplacení smluvního a zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Proto soud žalobě žalobkyně co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 876,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 099 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 460,36 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.