20 C 182/2021-86 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 49 491,75 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 29. 7. 2019. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky až do výše 50 000 Kč, a to pokud bude požádáno o čerpání úvěru do dne 29. 7. 2019. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr je veden u žalobkyně na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Součástí Smlouvy jsou dle čl. I.1. Smlouvy i Obchodní podmínky pro [anonymizováno] Spotřebitelské úvěry (dále jen "OPSÚ"), součástí úvěrové smlouvy je také příslušný sazebník žalobkyně. Žalovaný vyčerpal úvěr dle Smlouvy tak, že dnem 29. 7. 2019 vyčerpal částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1 701 Kč splatných vždy k 19. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka měla být zaplacena dne 19. 8. 2019 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 19. 7. 2022. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 19. 3. 2020 v souladu s čl. 8 OPSÚ. Dle čl. I.5. Smlouvy se žalovaný zavázal splatit žalobci úvěr spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činí dle Smlouvy 13,9 % p.a. Úroky jsou vypočtené ve smyslu čl. 4 OPSÚ žalobcem tak, že v období splácení u úvěrů s anuitním (pravidelným měsíčním) způsobem splácení na bázi rok o 360 dnech a měsíc o 30 dnech, anuitní způsob splácení znamená, že každá anuitní splátka v celkové sjednané výši obsahuje částku určenou k zaplacení jistiny a částku k zaplacení úroků. Ke dni 17. 2. 2021 (datum podání žaloby) činila pohledávka žalobkyně částku 62 282,14 Kč tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 48 265,75 Kč, poplatky po splatnosti ve výši 1 226 Kč (2 x 500 Kč za výzvy a 226 Kč poplatek za pojištění) a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 13,9 % p.a. z jistiny pohledávky ve výši 48 265,75 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 19. 3.2020 (zesplatnění) v kapitalizované výši 8 903,52 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z jistiny a poplatků ve výši 49 491,75 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne 19. 3.2020 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 3 886,87 Kč, a to v souladu se Smlouvou a OPSÚ. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze Smlouvy o úvěru k [číslo] ze dne 25. 7. 2019 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluveného úroku ve výši 13,9 % p.a. pravidelnými měsíčním splátkami ve výši 1 701 Kč vždy k 19. dni v měsíci počínaje dnem 19. 8. 2019. Pro případ prodlení žalovaného s placením úvěru více jak 30 dní od upomenutí, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Mezi účastníky bylo sjednáno dále pojištění úvěru a žalovaný se zavázal platit měsíční poplatek za pojištění ve výši 113 Kč Součástí smlouvy bylo též ujednání o povinnosti žalovaného v případě prodlení platit poplatek za první a každou další upomínku 300 Kč poplatek výzvu k úhradě 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu čerpal částku 50 000 Kč. Žalovanému byly zaslány upomínky k řádnému splácení úvěru datované ke dni 29. 9. 2019, 6. 10. 2019, 28. 10. 2019 a 29. 11. 2019. Dopisem ze dne 21. 3. 2020 žalobkyně úvěr zesplatnila. <i>5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení smlouvy a prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné, a to ke dni 19. 3. 2020. V souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení, a to jak zákonného z této částky uplatněného v souladu s § 1970 NOZ, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak i úroku smluvního, který byl mezi účastníky řádně ve smlouvě sjednán. Lhůta k zaplacení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 158 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 980 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 491,75 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhrada nákladů přitom nebyla přiznána za doplnění žaloby ze dne 3. 9. 2021, když tvrzení zde označená měla být součástí již řádně podané žaloby. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla soudem stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.