20 C 230/2021-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 5. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 480 129, 384 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jako věřitel na základě úvěrové smlouvy reg. [číslo] nazvané„ Smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávce“ uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 18. 10. 2017 (dále jen„ Smlouva“) poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč. Úvěr byl zcela vyčerpán dne 23. 10. 2017. Podle Smlouvy se žalovaný zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, a to ve fázi překlenovacího úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 040 Kč. Povinnosti ze Smlouvy žalovaný nesplnil, byl porušen splátkový režim, po počátečním řádném splácení nebyla zaplacena splátka úvěru v měsících 7,8,10,11, 12/2019. Z výše uvedených důvodů (ohrožení řádného splacení úvěru) žalobkyně po předchozí opakované výzvě k úhradě aktuálně dlužných splátek (z nichž poslední byla ze dne 6. 1. 2020) vyzvala žalovaného v souladu se Smlouvou (část A, čl. VIII. bod 2.2) ke splacení celého dluhu z úvěru dopisem ze dne 28. 1. 2020 s termínem plnění do 2. 3. 2020. Zásilku s výzvou žalovaný převzal dne 31. 1. 2020. V souladu se Smlouvou je žalovaný povinen hradit žalobci úhrady za poskytované služby, jejichž výše je stanovena v Sazebníku úhrad za poskytované služby. Pohledávka žalobkyně ze Smlouvy činí ke dni sepsání této žaloby částku ve výši 480 129,38 Kč a je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 479 971,38 Kč a úhradami ve výši 158,00 Kč dle Sazebníku úhrad žalobce (28,00 Kč jako alikvotní část poplatku za vedení účtu za 1. čtvrtletí 2020 dle pol. 3.2 a 130,00 Kč za výzvu ke splacení dluhu dle pol. 3.6). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. [číslo] ze dne 17. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaný se zavázal do přidělení cílové částky splácet měsíční splátky ve výši 2 040 Kč a ukládat měsíční vklady 1 500 Kč a po přidělení cílové částky měsíční splátky po 4 250 Kč, to vše do 25. dne v měsíci. Žalovaná se zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč. Pro fázi překlenovacího úvěru byla ujednána úroková sazba 4,89 % ročně. dle sazebníku úhrad, který byl součástí úvěrové smlouvy činí čtvrtletní poplatek za správu úvěru 90 Kč a poplatek za výzvu ke splacení úvěru 130 Kč. Výzvou ke splacení dluhu ze dne 28. 1. 2020 byl žalovaný v souladu s částí A, čl. VIII, bod 2.2. vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 480 129,38 Kč do 2. 3. 2020. Žalovaný výzvu převzal dne 31. 1. 2020. Dlužná jistina ve výši 479 971,38 Kč a poplatky ve výši 158 Kč vyplývá z výpisu obratů z účtu. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 500 000 Kč. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky, včetně sjednaného úroku a poplatků, pak vyplývá z ustanovení § 2399. S ohledem na skutečnost, že žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, žalobkyně ke dni 2. 3. 2020 úvěr zesplatnila. Ke dni 2. 3. 2020 pak činila celková dlužná pohledávka 480 129,38 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 479 971,38 Kč a poplatky ve výši 158 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému dlužnou jistinu včetně poplatků zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, když úroky z prodlení jsou požadovány žalobkyní ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění.. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich plná náhrada byla přiznána v řízení plně úspěšné žalobkyni. Náklady vynaložené žalobkyní sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 19 206 Kč, paušální odměny dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), písm. b), písm. c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 2 x 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a celkem tedy činí 19 806 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako třídenní podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř.