20 C 302/2020-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 8. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit jí částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici doručovatel balíků s řízením vozidla. Dne [datum] uzavřel dohodu o odpovědnosti za hodnoty svěřenému k vyúčtování. Pracovní poměr byl ukončen dne [datum]. Žalovaný dne [datum] ve [údaj o čase] hod. v [obec] při řízení služebního vozidla [značka automobilu] s [registrační značka], konkrétně při jízdě úzkou ulicí špatně odhadl vzdálenost a střetl se s betonovým sloupem, čímž došlo k poškození pravého předního blatníku služebního vozidla. Žalovaný neopatrnou jízdou poškodil vozidlo, které má žalobce v nájmu. Žalovaný si je svého zavinění vědom, to stvrdil svým podpisem na Zprávě o dopravní nehodě, ke které neměl žádné připomínky. Vlastníkem vozidla je leasingová [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen "vlastník vozidla"). Vozidlo bylo opraveno dodavatelsky [právnická osoba] Oprava byla vlastníkovi vozidla vyúčtována daňovým dokladem č. [anonymizováno] ze dne [datum] znějícím na částku 9 766 Kč s DPH. Žalobci pak byla oprava vozidla vyúčtována souhrnným daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum]. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla škoda vyčíslena na částku 7 865 Kč. Žalovaný v rozhodném období dosahoval průměrného hrubého výdělku ve výši [částka], proto mu byla předepsána k náhradě škody celá částka ve výši 7 86 Kč. Dopravní nehoda byla nahlášena [právnická osoba], která poskytla pojistné plnění ve výši 5 865 Kč. Žalovaný tak byl povinen uhradit pouze spoluúčast ve výši 2 000 Kč. Žalovaný ke dni podání žaloby na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 249 odst. 1 zákoníku práce a § 250 odst. 1 zákoníku práce s tím, že požaduje škodu, kterou žalovaný jako zaměstnanec způsobil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř. a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, dotázal se soud žalovaného, zda s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní s žalobou soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaný pracoval pro žalobkyni od [datum] jako zaměstnanec na pozici doručovatel balíkový s řízením vozidla s uzavřenou dohodou o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době dne [datum]. Dne [datum] ve [údaj o čase] hod. v [obec] při řízení služebního vozidla [značka automobilu] s [registrační značka], konkrétně při jízdě úzkou ulicí špatně odhadl vzdálenost a střetl se s betonovým sloupem, čímž došlo k poškození pravého předního blatníku služebního vozidla. Škoda na vozidle, které měla žalobkyně v nájmu, činila 9 766 Kč, přičemž se zohledněním amortizace byla škoda vyčíslena na částku 7 865 Kč. Částka 5 865 Kč byla žalobkyni zaplacena její pojišťovnou. Pravděpodobný měsíční příjem žalovaného v rozhodném období činil [částka]. Žalovaný zavinění škody uznal dne 20. 6. 2019. Výzvou ze dne 15. 11. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě požadované částky do 30. 11. 2019. 5. Soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou. Mezi žalobkyní a žalovaným v době vzniku škody trval pracovní poměr, kdy žalovaný byl jako zaměstnanec povinen počínat si tak, aby na majetku či užívaných věcech žalobkyně nevznikla škoda (§ 249 odst. 1 zákoníku práce). Žalobkyně prokázala, že žalovaný při plnění svých pracovních povinností, do nichž spadalo řízení vozidla a péče o toto vozidlo, způsobil žalobkyni škodu uvedenou ve čtvrtém odstavci odůvodnění. Žalovaný toto své pochybení výslovně uznal. Bylo prokázáno, že v souvislosti s poškozením vozidla, žalobkyně uhradila částku ve výši 8 071 Kč. Dále bylo zjištěno, přičemž toto tvrzení je ve prospěch žalovaného, že po žalovaném bylo žalobkyní požadováno pouze 7 865 Kč, přičemž [právnická osoba] uhradila částku ve výši 5 865 Kč. Nebyla uhrazena pouze spoluúčast, která s ohledem na zavinění žalovaného byla právě jemu předepsána k úhradě. S odkazem na ustanovení § 250 odst. 1 a § 257 odst. 2 zákoníku práce, bylo žalobě vyhověno, když částka 2 000 Kč splňuje limit náhrady škody stanovené právě ustanovením § 257 odst. 2 zákoníku práce O úroku z prodlení bylo rozhodnuto s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku, žalovanému bylo uloženo uhradit zákonný úrok z prodlení plynoucí od 1. 12. 2019, a to s ohledem na dodatečně poskytnutou lhůtu, kterou žalobkyně žalovanému sdělila v předžalobní výzvě. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Ve věci byla plně úspěšná žalobkyně, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Ta představuje náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále pak dvě paušální náhrady po 100 Kč s odkazem na § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, kdy žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.