20 C 36/2018-254 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 1. 2018 domáhal proti žalované zaplacení částky 164 584 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky ode dne následujícího po podání žaloby. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl zaměstnancem žalované od [datum]. V průběhu trvání pracovního poměru, dne [datum], závodní lékařka žalované zjistila, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon dosavadní práce a to z důvodu nemoci z povolání s diagnózou [anonymizována tři slova]. Z tohoto důvodu byl také žalobci přiznán invalidní důchod a s žalobcem byl ukončen pracovní poměr. Přiznání nemoci z povolání bylo následně žalobci oduznáno rozhodnutím Kliniky pracovního lékařství [anonymizováno] nemocnice v [obec] ze dne [datum]. Protože má žalobce za to, že onemocněl u žalované nemocí z povolání, domáhal se podanou žalobou zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za období od [anonymizováno] roku 2015 do [anonymizováno] roku 2017 ve výši 5 878 Kč za každý z 28 měsíců, tedy celkem částky 164 584 Kč. Ztráta na výdělku byla žalobcem uplatněna jako čistý příjem. Žalobce vzal podáním ze dne 9. 4. 2021 žalobu zpět co do požadavku na zaplacení částky 23 512 Kč, odpovídající náhradě za ztrátu na výdělku za měsíce [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována tři slova] 2015. 2. Žalovaná s žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila v celém jeho rozsahu a namítala, že z podkladů, které má k dispozici vyplývá, že žalobce netrpí nemocí z povolání. Odkázala zejména na lékařský posudek [anonymizováno] nemocnice [obec] – Kliniky pracovního lékařství a další odborné podklady, ze kterých je patrné, že sice žalobci bylo diagnostikováno onemocnění [anonymizována tři slova] typu [anonymizována dvě slova], která ovšem nebyla příslušnými orgány uznána jako nemoc z povolání. 3. Soud má za prokázané, že žalobce pracoval pro žalovanou v pracovním poměru od [datum] do [datum] jako dělník na lince (pracovní smlouva ze dne [datum], dohoda o mzdě, mzdový výměr z [datum], dodatek k pracovní smlouvě z [datum], sdělení žalované ze dne [datum]). [anonymizováno] posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon dosavadní práce, když tato lékařka příčinu pozbytí spatřovala v nemoci z povolání (lékařský posudek z [datum]). Mezi účastníky bylo nesporné, že onemocnění, pro které žalobce od [datum] pozbyl pracovní způsobilost, je diagnostikováno jako [anonymizována tři slova], když se jedná o podtyp [anonymizována dvě slova] (shodně také lékařský posudek [anonymizováno] nemocnice [obec] z [datum], posudek o invaliditě z [datum], shodně též rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] kraje z [datum], odborné lékařské posudky včetně lékařské zprávy ze dne [datum]). Podle posudku o invaliditě vydaném [stát. instituce] dne [datum] žalobcova pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla nejméně o 70 % a žalobce není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Den vzniku invalidity byl stanoven na [datum] Lékařským posudkem [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne [datum] byla neuznána žalobcova nemoc, tedy [anonymizována tři slova] typu [anonymizována dvě slova] za nemoc z povolání. Tento lékařský posudek byl potvrzen rozhodnutím Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne [datum], když byl odůvodněn závěry šetření Hygienické stanice [příjmení] kraje, podle kterého na pracovišti žalované nebyla prokázána přítomnost [anonymizováno] a na opakované kontrole ani přítomnost vlhkosti a plísní. To vedlo krajský úřad k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobce při práci u žalované byl vystaven působení izokyanátů nebo jiných látek, které způsobují [anonymizována tři slova] a tudíž nepracoval za podmínek, za nichž vzniká daná nemoc z povolání. Závěry Krajského úřadu [příjmení] kraje vycházely mimo jiné z odborného stanoviska doc. MUDr. [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [příjmení]. Soud má dále za prokázané, že žalobce naposledy před vznikem jeho onemocnění pracoval u žalované za těchto podmínek: od června 2004 v provozu [obec] v hale [číslo] jako obsluha teplých lisů. Na zhruba tři až čtyři roky byl přeřazen na pracoviště propylát, kde obsluhoval linku na výrobu netkané textilie (juta, bavlna, polyester, polypropylen a skelné vlákno) následně opět přešel na obsluhu teplých lisů. Často (tři až čtyři dny v týdnu) pracoval ve stříkacím boxu, kde přišel do styku s lepidlem [anonymizováno] [číslo] (dle bezpečnostního listu obsahuje etyl-acetát, cyklohexan a etanol). V lisovně při obsluze teplých lisů ještě používal lepidlo ve spreji [anonymizována dvě slova] na balení hotových výrobků (obsahuje dle bezpečnostního listu dichlormetan, butan a propan). Jedná se přitom o prašné prostředí s faktory prachu obsahujícího syntetická vlákna textilní a bavlněná (směs prachů). Krajská hygienická stanice [příjmení] kraje provedla šetření dne 22. 4. 2015 a následně 23. 7. 2015. Při druhé kontrole, kde bylo kontrolováno taktéž sanitární zařízení, nebyla zjištěna přítomnost vlhkosti ani plísní. Krajskou hygienickou stanicí [příjmení] kraje nebyla na pracovišti žalobce zjištěna přítomnost izokyanátů (protokol [číslo jednací], sdělení Krajské hygienické stanice ze dne [datum] a sdělení Krajské hygienické stanice ze dne [datum]). Prašnost pracovního prostředí u žalované a práce s lepidly se taktéž podává s výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]. Z výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení], pověřeného zaměstnance [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizováno] jsou [anonymizováno] skupina onemocnění vznikající vdechováním částic, které mají schopnost alergizovat, když se vdechují. Onemocnění není vázáno na jednu konkrétní látku. Látky uvedené ve zprávě Krajské hygienické stanice ve spise na čl. 79 p.v. ve třetím odstavci (viz výše), mohou mít účinek odpovídající vzniku [anonymizována tři slova]. Jedná se totiž o nízkomolekulární organické látky, které mohou mít efekt na vznik tohoto onemocnění, v konkrétním případě vždy hrají roli také další faktory osobnostní, biologické a genetické (výslech MUDr. [jméno] [příjmení] ke znaleckému posudku ze dne 23. 10. 2019 a jeho doplňku). Soud si je vědom toho, že závěry písemného znaleckého posudku ze dne 23. 10. 2019 i jeho doplnění ze dne 2. 10. 2020 vyzněly v neprospěch žalobou uplatněného nároku. Podle soudu však vycházela z právního posouzení, ke kterému jednak není znalecký ústav oprávněn, a který byl nadto nesprávný. O důvodech, pro které se soud odchýlil od písemného znění znaleckého posudku a od rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] kraje a vycházel ze zjištění učiněných při výslechu MUDr. [příjmení], bude blíže pojednáno v odstavci jedenáctém tohoto odůvodnění. 4. Z opisu příjmů vydaným Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce pobíral od června roku 2015 invalidní důchod v měsíční výši 14 674 Kč, od ledna roku 2016 ve výši 14 714 Kč a od ledna roku 2017 ve výši 15 095 Kč. Ze mzdového listu žalobce pro rok 2015 soud zjistil, že za období od dubna do července roku 2015 obdržel žalobce od žalované na náhradu mzdy včetně náhrady mzdy za svátek a proplacené dovolené celkem částku 89 773 Kč, nepočítaje v to poskytnuté odstupné (potvrzení žalované ze dne 17. 8. 2015). Průměrná měsíční náhrada za toto období tak činila 22 443 Kč. 5. Na základě shora učiněných skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalovaný za dobu výkonu práce pro žalovanou onemocněl onemocněním, nazvaným [anonymizována tři slova] podtypu [anonymizována dvě slova], když u žalované pracoval za podmínek, za kterých toto onemocnění může vznikat. 6. Soud neučinil žádná skutková zjištění z výpovědi svědkyně [příjmení] a z následujících listinných důkazů: dopisu žalobce ze dne 4. 7. 2015, upozornění OSSZ ze dne 13. 1. 2015, sdělení žalované ze dne 4. 5. 2015, oznámení o návrhu na přezkum lékařského posudku ze dne 7. 9. 2015 a mzdového listu žalobce za rok 2014. Výslech žalobce, ani svědků [celé jméno svědka] a syna žalobce nebyl prováděn, jelikož skutkový stav byl dostatečně zjištěn i bez uvedených důkazů. <i>7. Podle § 371 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 30. 9. 2015 a také dle § 271b odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 14. 8. 2017 (dále jen zákoník práce) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.</i> <i>8. Podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb. v účinném znění je exogenní alergická alveolitida vedena v seznamu nemocí z povolání a t