34 C 232/2021-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 578 Kč jako nákladů na odborné lékařské vyšetření na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky. 2. Soud vzal za prokázané, že žalovaný byl dne 3. 12. 2019 v 19:30 hod. Policií České republiky vyzván, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění přítomnosti návykových látek, včetně odběru biologického materiálu poté, co se předtím dobrovolně podrobil jednorázovému testu DrugWipe 5S s pozitivním výsledkem: AM/MET, kterému se ve zdravotnickém zařízení - [anonymizováno] klinice [právnická osoba] v 21:15 hod. odmítl podrobit (tj. odběru biologických vzorků) bez udání důvodu, nicméně žalovaný byl podroben ambulantnímu vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení], na němž byla provedena jeho anamnéza a prohlídka. Náklady na toto vyšetření dosáhly výše 578 Kč Tyto náklady zaplatila žalobkyně [příjmení] klinice [právnická osoba], která vyšetření k žádosti žalobkyně provedla. 3. Po právní stránce soud vyšel z § 24 odst. 2 ve spojení s § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., dle nichž náklady na odborné lékařské vyšetření, případně přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, je povinna uhradit vyšetřovaná osoba tomu, kdo tyto náklady uhradil poskytovateli zdravotních služeb, který vyšetření provedl, přičemž, v případě, že povinná osoba lékařské vyšetření, v daném případě odběr biologického materiálu, nikoli ono ambulantní vyšetření, odmítne, hledí se na ni jako by byla pod vlivem alkoholu nebo návykové látky. Jelikož se žalovaný odmítl podrobit odběru biologického materiálu, hledí se na něho, jako by byl pod vlivem alkoholu nebo návykové látky, a proto je povinen zaplatit náklady svého ambulantního vyšetření. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 5. Jelikož žalovaný byl procesně neúspěšný a žalobkyně byla v řízení od placení soudního poplatku osvobozena a současně žalovaný nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a není sám od soudního poplatku osvobozen, je povinen podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zaplatit státu soudní poplatek ve výši dle přílohy zákona o soudních poplatcích položky 1 bod 1 písm. a).