36 C 108/2021-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 105 629 Kč s příslušenstvím, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 11. 1. 2013 se žalovanou smlouvu o výpůjčce, na jejímž základě žalované vzniklo právo užívat výčepní zařízení žalobkyně, specifikované ve výdajové kartě výčepního zařízení [číslo]. Žalobkyně žalované předala předmět výpůjčky k užívání. V čl. 4 6 smlouvy o výpůjčce se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení. Výpovědí smlouvy ze dne 29. 8. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení předmětu výpůjčky a současně upozormila žalovanou na možný vznik nároku na smluvní pokutu, nevrátí-li žalovaná předmět výpůjček ve sjednané 30 denní lhůtě. Žalovaná však žalobkyni předmět výpůjček do dnešního dne nevrátila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením předmětu výpůjčky žalobkyni trvajícím déle než 30 dnů, vznikla jí dle ust. 4.7. Smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí, tvořících konkrétní předmět výpůjčky, s jejichž vrácením je vypůjčitel v prodlení, přičemž hodnotou těchto věcí se pro účely výpočtu smluvní pokuty rozumí hodnota uvedená na předmětné výdejové kartě, v tomto případě částka celkem 105 629 Kč. Výzvou ze dne 1. 10. 2019 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 105 629 Kč prostřednictvím písemných výzev. Spolu s písemnými výzvami zaslala žalobkyně žalované daňové doklady [číslo] ze dne 1. 10. 2019, splatný dne 15. 10. 2019, na částku 14 177 Kč a daňový doklad [číslo] ze dne 1. 10. 2019, splatný k 15. 10. 2019, na částku 91 452 Kč. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku do dnešního dne neuhradila, přestože byla k placení vyzvána. Kromě dlužné jistiny požaduje žalobkyně na žalované i zákonné úroky z prodlení, když sazba úroků z prodlení nebyla účastníky řízení smluvena. Úroky z prodlení jsou požadovány ode dne následujícího po dni splatnosti smluvní pokuty, tedy ode dne 16. 10. 2019. Dále žalobkyně požaduje krom dlužné jistiny částku ve výši 1 200 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně při podání žaloby předložila dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a občanského soudního řádu. Žalobkyně vyslovila souhlas, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, žalovaná se k dotazu soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřila, soud tedy její souhlas předkládal ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání nenařizoval. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to rámcové smlouvy o výpůjčce výčepního zařízení ze dne 11. 1. 2013, výdajové karty výčepního zařízení [číslo] ze dne 6. 10. 2014, výpovědi smlouvy o výpůjčce ze dne 29. 8. 2019 vč. podacího archu, výzev k úhradě smluvní pokuty ze dne 1. 10. 2019, daňových dokladů [číslo] splatných na celkovou částku 105 629 Kč dne 15. 10. 2019 a předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne 4. 3. 2020 vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva o výpůjčce výčepního zařízení, na jejímž základě následně žalobkyně dne 6. 10. 2014 se žalovanou uzavřela ústní smlouvu o výpůjčce (viz bod 1. 1. smlouvy), jejíž předmět byl specifikován ve výdajových kartách výčepního zařízení [číslo] v celkové hodnotě 105 629 Kč (14 176,90 Kč a 91 452 Kč). Na základě uvedené smlouvy o výpůjčce žalované vzniklo právo užívat výčepní zařízení. Žalobkyně žalované předmět výpůjčky předala oproti jejímu podpisu, jak vyplývá z výdajových karet. Žalobkyně ke dni 29. 8. 2019 ukončila tuto smlouvu výpovědí v souladu s čl. 3 1. rámcové smlouvy a upozornila žalovanou na možnost vzniku smluvní pokuty ve výši odpovídající hodnotě předmětu výpůjčky v případě jejího prodlení s vrácením předmětu výpůjčky delším než 30 dnů. Na základě výpovědi rámcové smlouvy žalobkyní, zanikla v souladu s čl. 6 3. rámcové smlouvy jak rámcová smlouva, tak veškeré smlouvy o výpůjčce dle ní uzavřené zanikly. V souladu s čl. 4 6. rámcové smlouvy vznikla žalované povinnost předmět výpůjčky žalobkyni vrátit nejpozději do 30 dnů od výzvy žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni po dobu delší než 30 dnů předmět výpůjčky nevrátila, vznikla žalobkyni vůči žalované dle čl. 4 7. rámcové smlouvy povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, když výše smluvní pokuty vychází z hodnoty věcí uvedených na výdajové kartě [číslo] tj. výše smluvní pokuty v daném případě činí 105 629 Kč. Splatnost smluvní pokuty nastala v souladu se zaslanými daňovými doklady [číslo] dnem 15. 10. 2019. Uvedenou částku žalovaná žalobkyni neuhradila ani přes písemnou předžalobní upomínku. 5. Dle § 261 odst. 1 obchodního zákoníku, v rozhodném znění, tento upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. 6. Dle § 261 odst. 6 věta první obchodního zákoníku, v rozhodném znění, smlouvy mezi osobami uvedenými v odst. 1, které nejsou upraveny v hlavě II. části třetí tohoto zákona, jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, řídí se příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. 7. Dle § 659 občanského zákoníku, v rozhodném znění, smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo, aby věc po dohodnutou dobu bezplatně užíval. 8. Dle § 661 odst. 1 občanského zákoníku, v rozhodném znění, vypůjčitel je oprávněn užívat věc řádně a v souladu s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut, nebo kterému obvykle slouží; je povinen chránit ji před poškozením, ztrátou nebo zničením. 9. Dle § 662 odst. 2 občanského zákoníku, v rozhodném znění, může vypůjčitel požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže vypůjčitel věc neužívá řádně nebo jestliže ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží. 10. Dle § 544 odst. 1, 2 občanského zákoníku, v rozhodném znění, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. 11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí zcela vyhověl, když vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou v rámci jejich podnikatelské činnosti byla platně uzavřena smlouva o výpůjčce dle obchodního zákoníku za použití občanského zákoníku, když smlouva o výpůjčce jako smluvní typ nebyla v obchodním zákoníku v době uzavření předmětné smlouvy obsažena. Z uvedeného závazkového vztahu vyplynulo oprávnění žalované jako vypůjčitele užívat výčepní zařízení ke sjednanému účelu, kdy pro případ zániku smlouvy byla žalovaná povinna uvedené výčepní zařízení ve sjednané lhůtě vrátit. Pro případ porušení této povinnosti byla mezi účastníky sjednána ve smyslu ust. § 544 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění smluvní pokuta. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevrátila výčepní zařízení po zániku smlouvy ve sjednané lhůtě, vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši odpovídající hodnotě zapůjčeného výčepního zařízení uvedené ve výdajových kartách, celkem ve výši 105 629 Kč. Uvedenou částku žalovaná žalobkyni přes upomínku neuhradila, proto žalobkyni vůči žalované vznikl rovněž nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, a to s odkazem na ust. § 1970 odst. 1 občanského zákoníku [číslo] Sb, a to ode dne následujícího po lhůtě splatnosti předmětné smluvní pokuty. Soud proto žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil žalované dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, současně žalobkyni přiznal částku 1 200 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 282 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) á 5 340 Kč dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 3 553,20 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve v