36 C 196/2021-55 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Dne 28.11.2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"), na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 4 500 Kč, jak vyplývá z čl. 2 odst. 2. smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 179 Kč, celkem se tak žalovaný ve Smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit částku ve výši 5 679 Kč, tj. částku, kterou právní předchůdce žalobce žalovanému poskytnul navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru, k uvedenému prosím vizte čl. 2 odst. 2.. smlouvy. Dle čl. 2 odst. 2. smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne 27.12.2016, a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobce spolu s veškerými poplatky, k uvedenému prosím vizte čl. 4 odst. 4. smlouvy. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 27.12.2016. Žalovaný na svůj závazek právnímu předchůdci žalobce uhradil částku ve výši 0 Kč, která byla alokována tak, že na jistinu byla alokována částka ve výši 0 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru byla alokována částka ve výši 0 Kč. Ode dne 28.12.2016 se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 5 679 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 4 500 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru 1 179 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5 odst. 5.2 smlouvy i právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 08.08.2018 s účinností ke dni 06.09.2018 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 21.09.2018. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 15 614 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 4 500 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 179 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 085 Kč, nákladů za inkasní vymáhání ve výši 7 850 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobce učinil rozhodnutí, že v soudním řízení neuplatní ku prospěchu žalovaného úhradu postoupených nákladů za inkasní vymáhání co do výše uvedené částky a zároveň, že uplatní zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina ve výši 4 500 Kč, nesplacený úrok ve výši 1 179 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 085 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 574,64 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 28.12.2016 do 30.07.2018, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 4 500 Kč. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok, jehož výše je tvořena součtem poplatku za poskytnutí úvěru 1 179 Kč a administrativního poplatku 2 085 Kč. K administrativnímu poplatku žalobce uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný do termínu splatnosti dlužné částky svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru řádně a včas neuhradil, byl právní předchůdce žalobce oprávněn nárokovat si náklady spojené s vymáháním dlužné částky, které jsou ve smlouvě souhrnně označeny jako„ Administrativní poplatky“. Administrativní poplatky jsou sjednány v čl. 5 odst. 5.2. smlouvy, a byly paušálně sjednány k úhradě nákladů za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení dlužníka, a to tak, že při odeslání 1. upomínky ve výši 850 Kč, při odeslání 2. upomínky ve výši 250 Kč, při odeslání 3. upomínky ve výši 250 Kč a při odeslání 4. upomínky ve výši 250 Kč. Celkově tak mohl právní předchůdce žalobce nárokovat částku ve výši 1.600 Kč, která představovala maximální možnou výši nákladů souvisejících s odesláním písemných upomínek žalovanému. V případě, že je nárokovaná výše Administrativního poplatku nižší než její uvedená maximální možná výše, pak je to z důvodutoho, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce na evidovanou pohledávku částečně plnil, a plnění bylo alokováno v souladu s posledním odstavcem čl. 5 smlouvy, tedy v tomto pořadí 1. administrativní poplatky, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za poskytnutí úvěru, 6. jistina úvěru. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 07.09.2018 z jistiny ve výši 4 500 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho.“ 2. Podáním ze dne 30. 7. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 2 085 Kč představující část kapitalizovaného úroku. Soud tedy postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu k návrhu žalobce zastavil (výrok I. tohoto rozsudku), souhlasu žalované s částečným zastavením řízení nebylo potřeba, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před tím, než soud začal ve věci jednat. 3. K výzvě soudu, aby žalobce předložil přílohu k postupní smlouvě, která se vztahuje ke smlouvě o úvěru [číslo] nikoliv ke smlouvě o úvěru [číslo] žalobce uvedl ve svém podání ze dne 12. 8. 2021, že je pravdou, že se žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva [číslo] nicméně předchůdce žalobce přidělil žalované rovněž i jiné číslo sloužící jako tzv. ID klienta, a to [číslo] rovněž i číslo půjčky [číslo] k prokázání těchto svých tvrzení předložil žalobce přílohu [číslo] k postupní smlouvě ze dne 8. 8. 2018, ve které je patrné [číslo] ve sloupci jako tzv.„ loan number“. 4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 5. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 13. 10. 2021, ke kterému se žádný z účastníků po předchozí omluvě nedostavil. Oba účastníci souhlasili, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud tedy postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 6. Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaná měla dne 28. 11. 2016 uzavřít s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 4 500 Kč, který měla žalovaná vrátit s poplatky ve výši 1 179 Kč do 27. 12. 2016 RPSN je ve smlouvě vyjádřeno částkou 1 770,5% Smlouva o úvěru je označena [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce postoupil žalobci pohledávky specifikované v příloze [číslo]. V příloze [číslo] je uvedeno, že měla být postoupena pohledávka žalované s uvedením jejího jména a příjmení, nicméně se mělo jednat o pohledávku ze smlouvy [číslo] ve výši 15 614 Kč (tedy nikoliv ze smlouvy [číslo]). Dopisem ze dne 21. 9. 2018 oznámil předchůdce žalobce, že postoupil pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] žalobci s tím, že dlužná částka představuje částku ve výši 15 614 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 4. 2. 2021 vyzval zástupce žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 15 614 Kč vyplývající ze smlouvy [číslo]. Soud na základě takto zjištěného skutkového stavu již neprováděl dokazování dalšími listinami, neboť dospěl k závěru, že žalobce neunáší důkazní břemeno ohledně aktivní legitimace. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen občanský zákoník) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 8. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně jeho aktivní legitimace v tomto sporu. Žalobce tvrdil, že je pravdou, že se žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva [číslo] nicméně předchůdce žalobce přidělil žalované jiné číslo sloužící jako tzv. ID klienta, a to [číslo] rovněž i číslo půjčky [číslo] k prokázání těchto svých tvrzení předložil žalobce přílohu [číslo] k postupní smlouvě ze dne 8. 8. 2018, ve které je patrné [číslo] ve sloupci jako tzv.„ loan number“, nicméně žalobce již soudu nepředložil žádné důkazy, které by prokazovaly, že předchůdce žalobce skutečně přidělil žalované jiné číslo ID klienta a jiné číslo půjčky. Soud zamýšlel k tomuto nedostatku žalobce při ústním jednáním postupem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit, nicméně žalobce ani jeho zástupce se k jednání po předchozí omluvě nedostavili, pročež soud nemohl žalobci poskytnout procesní poučení a žalobu pro neprokázání aktivní legitima