36 C 211/2021-115 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 12 643,97 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřel s žalovaným dne 24. 2. 2017 smlouvu o poskytování služeb [číslo] dne 30. 3. 2017 smlouvu o poskytování služeb [číslo] dne 25. 10. 2017 smlouvu o poskytování služeb [číslo] v níž se předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby mimo elektronické komunikace ve smyslu ve smyslu ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, čímž je i dovozována pravomoc obecných soudů a nikoliv [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Předmětem služby mezi stranami bylo poskytnutí elektronického zařízení a dále i služby plateb třetím stranám (DMS, parkovací SMS, apod.) a služby mimo ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný nehradil za vyúčtované služby, jak po něm bylo na základě smlouvy při běžné fakturaci požadováno. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, zejména co do povinnosti hradit řádně a včas svůj finanční závazek, když uhradil pouze část svého dluhu a k dnešnímu dni dluží na jistině celkem 12 343,97 Kč spolu s příslušenstvím. Právní zástupce žalobce ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a dne 8. 12. 2020 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. na účet žalobce, či jeho právního zástupce žalovaný doposud neuhradil nic. Žalovanou částku ve výši 12 643,97 Kč tvoří: Odkoupená pohledávka - faktura - jistina [číslo] ve výši 93,16 Kč, Odkoupená pohledávka - faktura - jistina [číslo] ve výši 970,45 Kč a odkoupená pohledávka - faktura - jistina [číslo] ve výši 0,36 Kč a odkoupená pohledávka - faktura - jistina [číslo] ve výši 11 280 Kč a náklady vymáhání ve výši 300 Kč. Původní věřitel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v pozici postupitele postoupil zdejší pohledávku ve smyslu ust. § 1879 a násl. Občanského zákoníku na žalobce coby postupníka, a to s účinností ke dni 16. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalovanému v pozici dlužníka ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 Občanského zákoníku oznámena písemně dopisem ze dne 8. 12. 2020. 2. Na výzvu soudu (z důvodu naprosté nesrozumitelnosti žaloby) žalobce toliko uvedl, že na základě smlouvy [číslo] bylo žalovanému poskytnuto zařízení [anonymizována tři slova] IMEI [číslo] za částku 4 999 Kč, akontace 1 089 Kč, žalovanému byla poskytnuta možnost splácet zařízení v pravidelných 23 měsíčních částkách po 170 Kč. Na základě smlouvy [číslo] bylo žalovanému poskytnuto zařízení [anonymizována tři slova] IMEI [číslo] za částku 12 651 Kč, akontace 1 Kč, žalovanému byla poskytnuta možnost splácet zařízení v pravidelných 23 měsíčních částkách po 500 Kč. Na základě smlouvy [číslo] bylo žalovanému poskytnuto zařízení [anonymizována tři slova] IMEI [číslo] za částku 5 751 Kč, akontace 1 Kč, žalovanému byla poskytnuta možnost splácet zařízení v pravidelných 23 měsíčních částkách po 250 Kč. Žalovaná částka z titulu faktury [číslo] ve výši 93,16 Kč představuje pojištění, žalovaná částka z titulu faktury [číslo] ve výši 970,45 Kč představuje součet splátek zařízení za 170 Kč, 550 Kč a 250 Kč a a částku 0,45 Kč jako haléřové vyrovnání. Žalovaný dále neuhradil částku za období od 6. 6. 2018 do 5. 7. 2018 ve výši 0,36 Kč. Částka z titulu faktury [číslo] představuje 38 zbývajících měsíčních splátek za poskytnutá zařízení (9 x 170 Kč, 10 x 550 Kč a 17 x 250 Kč). Žalovaný dne 25. 10. 2017 uzavřel s původním věřitelem souhlas s pojištěním, ve kterém se zavázal hradit pojištění po dobu 24 měsíců ve výši 99 Kč měsíčně. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil skutečnosti, které odpovídají skutkovým tvrzením žalobce. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Předchůdce žalobce a žalovaný spolu uzavřeli dne 24. 2. 2017 dodatek – prodloužení účastnických smluv [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo], jejímž předmětem byla kupní smlouva na zařízení [anonymizována tři slova] IMEI [číslo] za částku 4 999 Kč, akontace 1 089 Kč, žalovanému byla poskytnuta možnost splácet zařízení v pravidelných 23 měsíčních částkách po 170 Kč. Předchůdce žalobce a žalovaný spolu uzavřeli dne 30. 3. 2017 dodatek – prodloužení účastnických smluv [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], jejímž předmětem byla kupní smlouva na zařízení [anonymizována tři slova] IMEI [číslo] za částku 12 651 Kč, akontace 1 Kč, žalovanému byla poskytnuta možnost splácet zařízení v pravidelných 23 měsíčních částkách po 500 Kč. Předchůdce žalobce a žalovaný spolu uzavřeli dne 25. 10. 2017 účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], jejímž předmětem byla kupní smlouva na zařízení [anonymizována tři slova] IMEI [číslo] za částku 5 751 Kč, akontace 1 Kč, žalovanému byla poskytnuta možnost splácet zařízení v pravidelných 23 měsíčních částkách po 250 Kč. Ve všech třech smlouvách je uvedeno, že neuhrazením splátky ve splatnosti, se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Smlouvy jsou žalovaným vlastnoručně podepsány, žalobce přiložil rovněž kopii OP žalovaného. Dne 25. 10. 2017 uzavřel předchůdce žalobce se žalovaným souhlas s pojištěním, na jehož základě se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 99 Kč po dobu 24 měsíců. Předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému ve vyúčtování [číslo] částku ve výši 95,70 Kč za pojištění, vyúčtování bylo splatné dne 20. 5. 2018. Předchůdce žalobce dále vyúčtoval žalovanému ve vyúčtování [číslo] částku ve výši 970 Kč za splátky poskytnutých zařízení za období od 6. 5. 2018 – 5. 6. 2018, vyúčtování bylo splatné dne 20. 6. 2018. Předchůdce žalobce dále vyúčtoval žalovanému ve vyúčtování [číslo] částku ve výši 0,36 Kč představující haléřové vyrovnání, vyúčtování bylo splatné dne 20. 7. 2018. Předchůdce žalobce dále vyúčtoval žalovanému ve vyúčtování [číslo] částku ve výši 11 280 Kč představující nesplacenou zařízení (9 x 170 Kč, 10 x 550 Kč, 17 x 250 Kč), vyúčtování bylo splatné dne 2. 10. 2018. Všechna vyúčtování se vztahují k telefonnímu číslu [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo]. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky upomínkami ze dne 5. 6. 2018 a 2. 8. 2018 – kdy touto upomínkou předchůdce žalobce zároveň vypověděl žalovanému smlouvu. Aktivní legitimace žalobce byla postavena na jisto smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020, potvrzením o zaplacení kupní ceny, přílohy k postupní smlouvě a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 8. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobce. Výše nákladů na vymáhání vyplývá z přiloženého ceníku. 6. Nárok žalobce v rozsahu ceny služeb platebních transakcí je důvodný a vyplývá z ustanovení § 2079 o. z. a násl. a ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) V řízení bylo postaveno na jisto, že právní předchůdce žalobce a žalovaný spolu uzavřeli celkem 3 kupní smlouvy na shora specifikovaná zařízení, přičemž jejich kupní cenu, se žalovaný zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že pokud neuhradí byť jednu splátku zařízení, stává se celá kupní cena splatnou. Tak se v daném případě stalo, když se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek za zařízení, pročež právní předchůdce žalobce postupoval v souladu se smluvními ujednáními a vyúčtoval žalovanému zbytek splátek zařízení. Žalobce má tudíž v souladu s ust. § 2079 a násl. o. z. právo na zaplacení kupních cen zařízení. Žalobce má rovněž právo na zaplacení dlužného pojistného s odkazem na ust. § 2758 a násl. o. z., neboť bylo v řízení spolehlivě zjištěno, že strany mezi sebou uzavřely pojistnou smlouvu, nicméně žalovaný nesplnil závazky z ní vyplývající (neuhradil dlužné pojistné). Žalobce má rovněž právo na zaplacení poplatku ve výši 300 Kč představující náklady na vymáhání, neboť doložil jejich výši. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že vyúčtování uhradil či si jinak bránil, což se však s ohledem na jeho pasivitu v řízení nestalo. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých platebních povinností, když vyúčtování ve lhůtách splatnosti neuhradil (k tomu srov. vyúčtování a termíny splatnosti tam uvedené), má žalobce podle ust. § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení, ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pokud jde o lhůtu splatnosti, zde soud odkazuje na vyúčtování služeb. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Žaloba byla však zamítnuta v rozsahu částky ve výši 0,81 Kč představující haléřové vyrovnání. V tomto kontextu soud poznamenává, že žalobce nemá nárok na jakési„ haléřové vyrovnání“ jdoucí v neprospěch žalovaného, když má právo pouze na zaplacení skutečné kupní ceny či pojistného. V tomto