36 C 219/2021-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 080 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.3.2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo], sídlem [adresa] (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [rok] [číslo] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 7000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [rok] [číslo]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3080 Kč, který byl splatný dne [rok] [číslo]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 7000 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne [rok] [číslo]. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne [rok] [číslo] na bankovní účet [bankovní účet], který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo]. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí:„ Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.:„ …podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód [anonymizováno]), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Dále žalobce sděluje, že dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobce požaduje výši poplatku za poskytnutí„ před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [rok] [číslo]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datechsplatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne [rok] [číslo]. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda mu byla v srpnu 2015 zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 7000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 900 Kč činí celkem 9180 Kč nejpozději splatných dne [rok] [číslo].“ 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 10. 11. 2021, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Soud tedy postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 7. 2015 č. [anonymizováno] [číslo] vyplývá, že žalovaný měl dne 30. 7. 2015 uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 7 000 Kč, který měl žalovaný vrátit do 28. 8. 2015 s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 080 Kč, celkem tak měl žalovaný vrátit předchůdci žalobkyně částku ve výši 10 080 Kč. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně postoupil žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. V přiloženém seznamu pohledávek není uvedena pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2020 pohledávku z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo]. Přípisy ze dne 11. 8. 2021, 7. 9. 2021 a 20. 9. 2021 soud opakovaně vyzýval žalobkyni, aby doložila svou aktivní legitimaci – tedy zejména, aby předložila seznam pohledávek, ze kterého bude vyplývat postoupení předmětné pohledávky za žalovaným a dále aby předložila oznámení o postoupení pohledávky vztahující se právě k postupní smlouvě ze dne 18. 3. 2021 (nikoliv k postupní smlouvě ze dne 14. 12. 2020). Žalobkyně na tyto výzvy nereagovala, k jednání se nedostavila. Soud na základě takto zjištěného skutkového stavu již neprováděl dokazování dalšími listinami, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně neunáší důkazní břemeno ohledně aktivní legitimace. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen občanský zákoník) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně její aktivní legitimace v tomto sporu. Žalobkyně na opakované výzvy nedoložila seznam pohledávek k postupní smlouvě, ze kterého by vyplývalo, že předchůdce žalobkyně skutečně postoupil žalobkyni svou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne 30. 7. 2015 č. [anonymizováno] [číslo]. Bylo-li snad dokládáno jakési postoupení pohledávky, pak se jednalo o úvěrovou smlouvu [číslo] (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 vztahující se navíc k postupní smlouvě ze dne 14. 12. 2020, kterou žalobkyně navíc soudu ani nepředložila), která však neb