36 C 260/2021-55 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 781 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným jako pojistníkem uzavřel dne 3. 7. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] pro sdružené pojištění vozidla [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka] s účinností od 3. 7. 2020 na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 3. 7. 2020. Žalobce vyzval žalovaného dne 17. 8. 2020 k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy ve lhůtě do 8. 10. 2020, žalovaný však pojistné neuhradil, a proto byla smlouva ukončena dne 8. 10. 2020. Žalobce zaslal žalovanému oznámení o zániku pojistné smlouvy pro nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě. Upomínkou ze dne 18. 11. 2020 byl žalovanému zaslán pokus o smír s opakovanou výzvou k úhradě dlužného pojistného. Žalovaná částka ve výši 1 781 Kč představuje dlužné pojistné za období od 3. 7. 2020 do 8. 10. 2020 ve výši 1 181 Kč, upomínací poplatek za upomínku ze dne 17. 8. 2020 na neuhrazené pojistné ve výši 300 Kč a upomínací poplatek ve výši 300 Kč za pokus o smír ze dne 18. 11. 2020 v souladu s čl. 4 odst. 10 VPP a ceníkem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu bez nařízení ústního jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud proto postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal souhlas žalované s takovýmto postupem soudu. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 3. 7. 2020 pojistnou smlouvu [anonymizována čtyři slova] [číslo] pro sdružené pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 3. 7. 2020 na dobu neurčitou. Smlouva byla sjednána s ročním pojistným 4 400 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky a sazebník poplatků (pojistná smlouva). Upomínkou dlužného pojistného ze dne 17. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že pokud nebude pojistné zaplaceno do 8. 10. 2020, pojištění zanikne. Výše dlužného pojistného za období od 3. 7. 2020 do 8. 10. 2020 vyplývá z přehledu předpisů a plateb. Výše požadovaného poplatku za odeslání upomínky ze dne 17. 8. 2020 ve výši 300 Kč vyplývá z čl. 4 odst. 10 pojistných podmínek a sazebníku poplatků. Z čl. 4 odst. 10 pojistných podmínek vyplývá, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného. Dopisem ze dne 21. 10. 2020 žalobce informoval žalovaného o zániku pojistné smlouvy z důvodu nehrazení pojistného s tím, že pojistná smlouva zanikla dnem 8. 10. 2020. Žalovaný byl dále vyzván k zaplacení dlužného pojistného upomínkou ze dne 18. 11. 2020 (pokus o smír). Ze sazebníku poplatků bylo zjištěno, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč a poplatek za upomínku – pokus o smír činí 300 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 2. 2021 byl žalovaný prostřednictvím zástupce žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky. <i>5. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 2782 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 3 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, dobu trvání pojištění, limit pojistného plnění, výši pojistného, jeho splatnost, způsob jeho placení a formu a místo oznámení škodné události. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla, anebo řidič tuzemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného.</i> 6. Po zhodnocení žalobcem předložených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána z velké části důvodně. V řízení bylo zjištěno, že mezi účastníky byla v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními platně uzavřena pojistná smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka] na dobu neurčitou, v níž se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 4 400 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný neuhradil pojistné za období od 3. 7. 2020 do 8. 10. 2020 včetně, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, takže došlo v souladu s ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona k zániku pojištění ke dni 8. 10. 2020. Žalovaný v tomto řízení zůstal zcela pasivní a netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti na svoji obranu. Rovněž pokud jde o zánik pojistné smlouvy, soud vycházel z tvrzení žalobce, že smluvní vztah zanikl ke dni 8. 10. 2020, když v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by pojistný vztah zanikl dříve. Za této situace má žalobce právo na zaplacení dlužného pojistného od 3. 7. 2020 do 8. 10. 2020 včetně. Současně má žalobce rovněž nárok na zaplacení poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky ze dne 17. 8. 2020, neboť žalobce prokázal smluvní ujednání o vzniku a výši tohoto nároku, kterou byl žalovaný poprvé upomínán k zaplacení dlužné částky. Protože žalovaný dluh žalobci neuhradil, byla mu tato povinnost uložena soudem tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a to včetně povinnosti zaplatit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud však shledal žalobu nedůvodnou v tom rozsahu, ve kterém se žalobce dále domáhal zaplacení dalších poplatků v celkové výši 300 Kč za další upomínací poplatek, neboť je soud toho názoru, že plně postačuje, pokud je dlužník upomenut pouze jednou, v opačném případě se jedná o umělé navyšování dluhu dlužníka, a proto byla žaloba v tomto rozsahu včetně příslušenství z této částky zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku). 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci převážně úspěšný, má vůči převážně neúspěšnému žalovanému právo na část náhrady nákladů řízení účelně vynaložených v tomto řízení. Žalobce byl v řízení úspěšný co do 83,13 % a neúspěšný co do 16,84 %, přísluší mu tedy 66,32 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze 2 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. celkem 400 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 2 režijních paušálů po 100 Kč (tj. celkem 200 Kč) dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 126 Kč Celkem tak náklady řízení představuje částka 1 126 Kč. Žalobce, jak bylo uvedeno shora, má právo na zaplacení 66,32 % nákladů řízení, tedy částky 746,76 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobce vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobce podal několik stovek obdobných návrhů. Zároveň soud uvádí, že žalobci nebyla přiznána odměna za zaslání předžalobní výzvy zástupcem žalobce ze dne 24. 2. 2021, když žalovaný byl k úhradě dlužné pohledávky vyzván samotným žalobcem již dne 18. 11. 2020, a tudíž se v daném případě nejedná o účelně vynaložený náklad řízení. 8. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.