36 C 313/2021-49 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vůči žalované zaplacení částky 9 435 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ dodavatel“) na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 6. 9. 2017 dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (dále jen„ odběrné místo“), elektrickou energii, žalovaná však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila a za odebranou elektřinu za období od 14. 9. 2017 do 7. 9. 2018 dlužila dodavateli částku ve výši 5 891 Kč a za období od 8. 9. 2018 do 11. 3. 2019 dlužila dodavateli částku ve výši 3 544 Kč Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 postoupil dodavatel pohledávku vůči žalované žalobci, o čemž byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávek ze dne 4. 3. 2021. Žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila ani po té, co byl vyzvána k jejímu zaplacení předžalobní výzvou. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v podané žalobě. Žalovaná se ve lhůtě poskytnuté soudem k tomuto postupu soudu nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu. 4. Z listin předložených žalobcem vzal soud za zjištěný tento skutkový stav: Dne 6. 9. 2017 uzavřeli dodavatel a žalovaná mezi sebou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se dodavatel zavázal dodávat žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala platit mu za to cenu, datum zahájení dodávky elektřiny byl sjednán na 14. 9. 2017 Součástí smlouvy jsou ceník a VOPD (smlouva z 6. 9. 2017). V období od 14. 9. 2017 do 7. 9. 2018 odebrala žalovaná v odběrném místě celkem 1,142 MWh elektřiny. Za tuto dodávku jí dodavatel periodickou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtoval částku 5 891 Kč splatnou dne 25. 9. 2018 (periodická faktura za sdružené služby dodávky elektřiny a detailní rozpis vyúčtování k faktuře). V období od 8. 9. 2018 do 11. 3. 2019 odebrala žalovaná v odběrném místě celkem 0,705 MWh elektřiny. Za tuto dodávku jí dodavatel mimořádnou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtoval částku 3 544 Kč (mimořádná faktura za sdružené služby dodávky elektřiny a detailní rozpis vyúčtování k faktuře), částka byla splatná dne 27. 3. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupil dodavatel své výše uvedené pohledávky vůči žalované žalobci (postupní smlouva, předávací protokol o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, dodatek k postupní smlouvě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 3. 2021). Předžalobní upomínkou ze dne 4. 3. 2021 byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k úhradě žalovaného dluhu. <i>5. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. V souzené věci spolu dodavatel a žalovaná uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou soud právně posoudil podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb. a podle § 2079 a násl. obč. zák. Dodavateli vznikla z těchto smluv povinnost dodávat žalované elektrickou energii a žalované vznikla povinnost platit za dodané komodity dodavateli cenu. Dodavatel ve výše uvedených obdobích žalované elektřinu v celkových množstvích uvedených shora skutečně dodal; o správnosti výpočtů ceny za dodanou elektřinu v celkových výších dle předložených faktur soud nemá důvod pochybovat a v podrobnostech na ně odkazuje. Soud shrnuje, že z listin předložených žalobcem dospěl k závěru, že žalovaná dlužila dodavateli za elektřinu dodanou v období od 14. 9. 2017 do 7. 9. 2018 částku ve výši 5 891 Kč a za dodávky elektřiny v období od 8. 9. 2018 do 11. 3. 2019 částku ve výši 3 544 Kč splatných dle daňových dokladů. Pohledávky od dodavatele nabyl žalobce postoupením, a proto je podle ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. aktivně legitimován k uplatnění pohledávky vůči žalované. Od prvního dne prodlení ohledně dlužných částek je proto povinna žalovaná hradit žalobci zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 obč. zák., jehož výše vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 1 489 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobce vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobce podala několik desítek obdobných návrhů 9. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.