36 C 314/2021-63 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 46 293,17 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel dne 24. 8. 2020 se žalovaným rámcovou smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 51 393 Kč, který byl žalovanému poskytnut dne 24. 8. 2020 na jeho běžný účet před tím zřízený u žalobce č. [bankovní účet]. Žalovaný splnil všechny předpoklady pro poskytnutí úvěru a dne 24. 8. 2020 mu byl úvěr schválen a vyplacen na jeho běžný účet. Žalovaný se na tento úvěr zavázal hradit pravidelnou měsíční splátku ve výši 1 500 Kč skládající se z jistiny a úroku 17,9 % ročně počínaje dnem 20. 9. 2020. Počínaje dnem 20. 4. 2021 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny a žalobce proto úvěr v souladu s podmínkami pro používání úvěru zesplatnil ke dni 22. 6. 2021. Dlužná pohledávka tvoří nesplacenou jistinu ve výši 45 895,77 Kč, poplatky ve výši 397,40 Kč za výběry z bankomatů a účelně vynaložené náklady a nesplacený smluvní úrok z úvěru ve výši 2 076,60 Kč za období od 20. 3. 2021 do 21. 6. 2021. Žalobce z důvodu ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. požaduje po žalovaném smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně jdoucí od 20. 7. 2021. Žalobce se dále vedle smluvního úroku ve výši 17,9 % ročně a 8,25 % ročně domáhá po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucího od 2. 7. 2021 do zaplacení. Poplatky ve výši 397,40 Kč představují poplatek ve výši 100 Kč za výběr z bankomatu ponížený o kladný zůstatek na běžném účtu ve výši 2,60 Kč a dále s odkazem na podmínky pro používání úvěru částku ve výši 300 Kč představující náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání (viz čl. splácení úvěru, odst. 7), které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobce. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobce ani žalovaný na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, má soud za zjištěný následující skutkový stav. Žalobce a žalovaný spolu 24. 7. 2019 uzavřeli rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován bankovní účet č. [bankovní účet]. Následně spolu strany dne 24. 8. 2020 uzavřely úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno], na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 51 393 Kč, který měl být splacen v 49 měsíčních splátkách po 1 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 17,9 % s tím, že úvěr byl žalovanému následně načerpán na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne 24. 8. 2020. Žalovaný byl ve smlouvě upozorněn, že v případě neplnění jejích smluvních povinností, mu bude účtován zákonný úrok z prodlení a s tím spojené náklady spojené s vymáháním dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly mimo jiné podmínky pro užívání úvěru a ceník (rámcová smlouva [číslo] ze dne 24. 7. 2019, úvěrová smlouva č. [anonymizováno] ze dne 24. 8. 2020, obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru, ceník, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpis z běžného účtu ze dne 24. 8. 2020, splátkový kalendář, přehled plateb). Z odst. 7 podmínek pro používání úvěru vyplývá, že žalovaný byl opakovaně informován o jeho povinnosti nahradit žalobci účelně vynaložené náklady za vymáhání dluhu, rovněž byl žalovaný upozorněn na to, že pokud nebude řádně plnit své závazky ze smlouvy, může žalobce přistoupit k zesplatnění dluhu (podmínky pro používání úvěru – několik bodů k ukončení smlouvy). Čerpání finančních prostředků ve výši 51 3930 Kč, jakož i záporný zůstatek na účtu, je doloženo výpisem z účtu žalovaného. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním splátek (viz přehled plateb) přistoupil žalobce dopisem ze dne 22. 6. 2021 k zesplatnění dluhu a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 46 293,17 Kč (dopis z 22. 6. 2021). 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Po právním zhodnocení daného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Na základě výše uvedené úvěrové smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve shora uvedené částce. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr, a to včetně smluvních úroků z úvěru, jejichž výše vyplývá z úvěrové smlouvy. Žalobce poskytnutím finančních částek ve výši 51 393 Kč splnil své smluvní povinnosti. Žalovaný své povinnosti řádně a včas nesplnil, když se dostal splátkami úvěru do prodlení, a proto žalobce v souladu s obchodními podmínkami poskytnutý úvěr zesplatnil. Předloženými listinami tedy bylo v řízení zjištěno, že žalovaný se žalobcem uzavřeli platně smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak, což se však s ohledem na jeho pasivitu v řízení nestalo. Nároky žalobce byly v řízení spolehlivě podloženy předloženými listinami. Jelikož byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužné částky, vzniklo žalobci rovněž v souladu s obchodními podmínkami právo na zaplacení poplatků v požadované výši, jejichž oprávněnost vyplývá z obchodních podmínek. Žalovaný je rovněž povinen zaplatit žalobci vedle dlužného zůstatku úvěru i smluvní úrok z prodlení ve výši 17,9 % vyplývající ze smlouvy, jakož i smluvní úrok z prodlení ve výši 8,25 % vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobci vedle práva na zaplacení dlužné částky a sjednaných smluvních úroků z úvěrů, také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Proto soud žalobě co do těchto částek včetně žalovaného příslušenství vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 852 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.