38 C 166/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 11. 2020 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.324,01 Kč a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že v rozporu s čl. 5 1. a čl. 2 7. 3. 2. všeobecných obchodních podmínek neplatila řádně cenu za pronajaté zařízení uvedené níže, která jí byla vyúčtována daňovými doklady [číslo] splatným dne 5. 12. 2017, na základě kterého bylo vyúčtována cena za zařízení ve výši 70 Kč, [číslo] splatným dne 5. 1. 2018, na základě kterého bylo vyúčtována cena za zařízení ve výši 70 Kč a připojovací poplatek ve výši 99 Kč, [číslo] splatným dne 5. 2. 2018, na základě kterého byla vyúčtována cena za zařízení ve výši 70 Kč a [číslo] splatným dne 5. 3. 2018, na základě kterého byla vyúčtována cena za zařízení ve výši 70 Kč a [číslo] splatným dne 20. 3. 2018, na základě kterého byla vyúčtována cena za zařízení ve výši 15,01 Kč. Vzhledem k uvedenému v souladu s ust. § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích v rozhodném znění čl. 2 7. 3. 2. všeobecných obchodních podmínek předchůdce žalobkyně jednostranně ukončil smluvní vztah založený smlouvou, a to odstoupením ze dne 9. 4. 2018 a vyzval žalovaného k zaplacení dluhu za poskytnuté služby a k vrácení zařízení. Dle čl. 7 4. všeobecných obchodních podmínek je uživatel povinen vrátit dočasně poskytnuté zařízení žalobce nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy. Jestliže žalovaný nevrátí zařízení ve lhůtě uvedené v odstavci 7. 4. nebo je vrátí ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, byl předchůdce žalobkyně oprávněn vyúčtovat účastníkovi jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku za každé nevrácené zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil předchůdci žalobkyně zařízení, a to [anonymizována tři slova] ED3 [anonymizována dvě slova] ([číslo]), které mu bylo zapůjčeno za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a jehož převzetí žalovaná potvrdila předchůdci žalobkyně dne [datum], vznikl předchůdci žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2.000 Kč. Dne [datum] původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 2 324,01 Kč s příslušenstvím. Uvedenou částku žalovaná neuhradila přes upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobce již v podané žalobě projevil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovanou, ta se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ceníku služeb [právnická osoba], výpisu z klientského účtu, výzvy k úhradě nedoplatku a vrácení zařízení ze včetně kopie podacího archu odeslané výzvy, dopisu ze dne 9. 4. 2018 a daňových dokladů [číslo] vzal soud v daném případě za prokázané, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdy v rámci daného závazkového vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel a předchůdce žalobkyně jako podnikatel, jednalo se tedy ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku, v rozhodném znění, o smlouvu spotřebitelskou. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobkyně. Na základě citované smlouvy předchůdce žalobkyně zapůjčil žalované 1 zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, a to [anonymizováno 6 slov] ([číslo]). Převzetí uvedeného zařízení žalovaná potvrdila podpisem zakázkového listu ze dne [datum]. Žalovaná předchůdci žalobkyně řádně neplatila cenu za poskytované služby včetně ceny za pronajaté zařízení (nájemného) ve sjednané výši 70 Kč měsíčně splatné dne 5. 12. 2017, 5. 1. 2018, 5. 2. 2018 a 5. 3. 2018 nezaplatil ani tzv. připojovací poplatek ve výši 99 Kč vyúčtovaný daňovým dokladem [číslo] tedy částku ve výši 324,01 Kč. Z tohoto důvodu předchůdce žalobkyně jednostranně odstoupil od předmětné smlouvy dopisem ze dne 9. 4. 2018. Ve lhůtě 7 dnů od data ukončení smlouvy byla žalovaná povinna v souladu s čl. 7 4. všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy vrátit předchůdci žalobkyně dočasně poskytnuté zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, vznikl předchůdci žalobkyně nárok za nevrácené zařízení žalovanou, a to na úhradu jednorázové smluvní pokuty, dle sazebníku, v daném případě v částce 2.000 Kč Smluvní pokuta byla přitom v rámci všeobecných obchodních podmínek mezi účastníky sjednána v souladu s ust. § 2048 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. Ke změně v osobě věřitele došlo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2019, ze které odvozuje žalobce svoji aktivní legitimaci k podání žaloby. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni, kdy nastala splatnost jednotlivých daňových dokladů. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 324,01 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.