38 C 183/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 3 254,19 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o přiznání nároku na doplňkové, platební služby třetím stranám a splátky zařízení mimo § 2 písmeno n) zákona č. 127/2005 Sb., které byla povinna zaplatit žalovaná předchůdci žalobkyně společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Smluvní vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl na základě účastnické smlouvy [číslo]. Požadovaná peněžitá částka představuje cenu za poskytnuté služby plateb třetím stranám, splátky zařízení apod. (DMS, parkovací SMS apod.) v období od 6. 3. 2018 do 5. 6. 2018 v celkové výši 3 254,19 Kč vyúčtovanou fakturami [číslo]. Právní předchůdce žalobce pak smlouvou o postoupení ze dne [datum] pohledávek postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud se nejdříve zabýval tím, zda má pravomoc ve věci rozhodovat. Pravomoc soudu je dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č.j. Conf 56/2010-12, který dospěl k závěru, že pokud se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací, nelze poskytnutí této služby považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za služby, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Předmětem tohoto řízení je jednak nárok žalobce plynoucí z uzavřené kupní smlouvy na koncové zařízení a jednak nárok na zaplacení služby poskytnutých třetími osobami, které měly být placeny prostřednictvím služeb elektronických komunikací. 5. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřené s původním věřitelem společností [anonymizováno] [právnická osoba] [IČO] věřitelkou pohledávky ve výši žalované částky za žalovanou, je tedy aktivně legitimována k podání žaloby. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne 30. 7. 2020. Žalovaná uzavřela dne 26. 2. 2018 účastnickou smlouvu s předchůdcem žalobkyně. Na základě této smlouvy se zavázal předchůdce žalobkyně kromě běžných služeb elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. pro tel. čísla [číslo], [číslo] a [číslo] poskytovat též tzv. doplňkové služby - platby pomocí DMS a SMS a M-platby a dále se zavázal žalované dodat koncové zařízení [anonymizována dvě slova] M3 [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [číslo] za kupní cenu ve výši 6901 Kč, která bude placena ve výši 1 Kč jako akontace při podpisu smlouvy a dále ve 23 splátkách po 300 Kč měsíčně. Splatnost splátek se řídí datem splatnosti vyúčtování ostatních služeb. Dne [datum] žalovaná zařízení převzala. Žalované byly postupně předchůdcem žalobkyně vystaveny faktury [číslo] za období od 6. 3. 2018 do 5. 4. 2018, splatná dne 20. 4. 2018, kterou byla žalovaná vyzvána k zaplacení splátky kupní ceny na koncové zařízení ve výši 380 Kč a za poskytnuté doplňkové služby pak 129,99 Kč, [číslo] za období od 6. 4. 2018 do 5. 5. 2018, splatná dne 20. 5. 2018, kterou byla žalovaná vyzvána k zaplacení splátky kupní ceny na koncové zařízení ve výši 380 Kč a za poskytnuté doplňkové služby pak 2 333,94 Kč a za změnu uvítacího tónu 15 125 Kč včetně DPH, [číslo] za období od 6. 5. 2018 do 5. 6. 2018, splatná dne 20. 6. 2018, kterou byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky za změnu uvítacího tónu ve výši 15, 125 Kč včetně DPH. Žalovaná tyto částky v celkové výši 3 254,19 Kč nezaplatila. Upomínkou odeslanou společně s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] pak právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení celého žalovaného dluhu. 6. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací. 7. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací. 8. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací. 9. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací. 10. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, na jejímž základě předchůdce žalobkyně, jakožto poskytovatel, se zavázal poskytovat žalované jako zákazníkovi kromě základních i doplňkové služby elektronických komunikací. Žalovaná využívala jako účastník tři telefonní stanice uvedené ve smlouvě, předchůdce žalobkyně žalované umožnil, aby si prostřednictvím těchto telefonních čísel za úplatu objednala služby třetích osob. Předchůdce žalobkyně zprostředkoval uvedené služby žalované v rámci dohodnutého tarifu, čímž svoji povinnost splnila, žalovaná však nezaplacením vyúčtované částky v celkové výši 2 494,19 Kč svoji povinnost porušila, čímž se dostala do prodlení. Předchůdce žalobkyně tedy poskytl žalované služby ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Předchůdce žalobkyně nebyl osobou vykonávající v daném případě komunikační činnost dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona. 12. Dále soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dále platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované koncové zařízení specifikované shora a žalovaná se zavázala kupní cenu splácet v předem dohodnutých splátkách. Žalovaná svou povinnost vyplývající z kupní smlouvy porušila, když dohodnuté splátky nehradila a dostala se do prodlení se zaplacením částky ve výši 760 Kč odpovídající splátkám za období březen a duben 2018. Žalovaná své závazky z kupní smlouvy porušila, neboť předchůdce žalobkyně a ani žalobkyni sjednanou kupní cenu neuhradila. 13. Protože se žalovaná nesplněním svého závazku dostala do prodlení, má žalobkyně kromě dlužné jistiny nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když výše požadovaného úroku z prodlení byla žalobkyní stanovena ve výši 8,5% p.a. Počátek prodlení