38 C 225/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 5. 2021 po žalovaném zaplacení částky 1516 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] při jízdě [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] podnik [územní celek] a.s. IČ [číslo] se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm předchůdce žalobkyně požadoval zaplacení jízdného ve výši 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný tuto částku dosud předchůdci žalobkyně a ani žalobkyni nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podaným žalobám nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud ze„ Zápisu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným [právnická osoba] podnik [územní celek] a.s. IČ [číslo], a to dne [datum] na [anonymizováno] lince [číslo] veřejného dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného je patrná z Tarifu MHD pro [územní celek]. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] podnik [územní celek] a.s. IČ [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, pohledávka je specifikovaná v příloze. Dopisem ze dne 14. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu a byla mu oznámena změna v osobě věřitele. 5. Dle § 2550 občanského zákoníku, v rozhodném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Dle § 18a odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., v rozhodném znění, cestující je povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif. 7. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., v rozhodném znění, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 8. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., v rozhodném znění, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 9. Žalovaný použil veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný [právnická osoba] podnik [územní celek] a.s. IČ [číslo], aniž by zaplatil jízdné. V důsledku tohoto jednání mu vznikla povinnost zaplatit této společnosti kromě ceny jízdného ve výši 16 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Pohledávku následně věřitel postoupil na žalobkyni a změnu v osobě věřitele oznámil žalovanému přípisem. Jelikož žalovaný svoji povinnost nesplnil ani vůči původnímu a ani novému věřiteli, dostal se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, když úroky z prodlení jsou požadovány žalobkyní ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a žalovaného zavázal povinností zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně jejího příslušenství ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 516 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.