38 C 236/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 5. 2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 344,76 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet, na kterém mu vznikl nedovolený debet. Z takto vzniklého debetu byl žalovaný povinen platit úrok z prodlení ve výši odpovídající občanskoprávním předpisům. Předchůdce žalobkyně převedl vzniklý debetní zůstatek a příslušenství dne 1. 11. 2019 na vnitřní účet banky a žalovaného vyzvala k zaplacení výzvou ze dne 3. 11. 2019. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni a postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 19. 2. 2021. Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivním. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav, který odpovídá tvrzením v žalobě. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o zřízení a vedení sporožirového účtu č. [bankovní účet] (viz. rámcová smlouva a smlouva o účtu v EPR spisu), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Na účtu postupně vznikal debet přečerpáním prostředků, debet ke dni 1. 11. 2019 činil 4 344,76 (viz výpisy z účtu v EPR spisu). Předchůdce žalobkyně převedl vzniklý debetní zůstatek a příslušenství dne 1. 11. 2019 na vnitřní účet banky (viz výpisy k účtu EPR spis) a žalovaného vyzvala k zaplacení debetu výzvou ze dne 3. 11. 2019 (viz výzva v EPR spisu). Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky a příloha specifikující seznam pohledávek v EPR spisu) a postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 19. 2. 2021 (viz. oznámení o postoupení pohledávky v CEPR spisu). Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně ze dne 4. 3. 2021 (výzva je v EPR spisu). 5. Podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se zavazuje subjekt, který vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 6. Podle ustanovení § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva ve smyslu § 2662 občanského zákoníku o vedení účtu. Na základě této smlouvy vedla předchůdkyně žalobkyně jako peněžní ústav pro žalovaného běžný účet, na kterém však byla přečerpána žalovaným uložená částka a vznikl debet ve výši 4344,76 Kč, nastala tak povinnost žalovaného dle § 2395 občanského zákoníku vrátit bance vzniklý debet. V souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení debetního zůstatku též povinnost zaplatit úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Počátek prodlení nastal již v roce 2019 nejpozději na základě výzvy ze dne 3. 11. 2019, žalobkyně však žádala úroky z prodlení až od 2. 2. 2021 s tím, že úrok do postoupení pohledávky byl kapitalizován částkou ve výši 722,83 Kč. Proto soud žalobě žalobkyně zcela vyhověl 9. Lhůta pro zaplacení byla uložena v souladu s § 160 odstavec 1 o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 344,76 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.