38 C 246/2020 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 20.5.2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 27 561,40 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o běžném účtu č. [bankovní účet] a téhož dne pak smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet a poskytla jí současně možnost čerpat na tomto účtu prostředky do debetního zůstatku až do výše 20 000 Kč. Nedílnou součástí smluv byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků za poskytované služby. Ve smlouvě bylo sjednáno úročení kontokorentního úvěru ve výši 16,90 % ročně, výše se však mohla měnit v závislosti na Oznámení žalobkyně o úrokových sazbách. Žalovaná se zavázala nepřekročit limit čerpání úvěru s tím, že částky přesahující tento úvěrový rámec jsou považovány za splatné a že průměrná výše kreditního obratu za 3 po sobě jdoucí měsíce dosáhne alespoň 150% limitu kontokorentu. [ulice] úrok z prodlení byl sjednán ve výši úrokové sazby podle smlouvy zvýšené o 10%. Ke dni 31.5.2019 žalovaná neudržovala na účtu dostatečný kreditní obrat a navíc byla v prodlení se splatností částky odpovídající vyčerpané nadlimitní části kontokorentu, žalobkyně proto ukončila čerpání kontokorentu a prohlásila za splatnou ve splátkách po 400 Kč měsíčně dlužnou pohledávku vyčíslenou na částku 23 786,90 Kč od 30.6.2019 O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne 31.5.2019. Ke dni 17.8.2018 došlo ke změně úrokové sazby z kontokorentního úvěru na 14,70% ročně, úroky z prodlení tak činily 24,70% ročně. Žalovaná nezaplatila žádnou částku, žalobkyně proto prohlásila celý dluh za okamžitě splatný ke dni 12.9.2019 a vyrozuměla o tom žalovanou dopisem ze dne 14.9.2019. Pohledávka žalobkyně se skládá z dlužné jistiny ve výši 23 786,90 Kč, vyčísleného dlužného obchodního úroku ve výši 998,10 Kč, vyčísleného dlužného úroku z prodlení ve výši 35,09 Kč a dlužných poplatků ve výši 3 774,50 Kč. Úrok z prodlení žádá žalobkyně zaplatit ode dne následujícího po zesplatnění, tedy od 13.9.2019 do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dopisem ze dne [datum], dluh však nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. S ohledem na nesouhlas žalobkyně rozhodnout věc bez ústního jednání, bylo nařízeno jednání na 28.01.2021. K jednání se dostavil jen právní zástupce žalobkyně, žalovaná ač řádně obeslána (doručenka předvolání viz č.l. 27) se k jednání nedostavila. žalovaná na svoji obranu ničeho netvrdila a nenavrhovala a ani nepředkládala ani žádné důkazy. 4. Soud z listinných důkazů předložených žalobcem zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] ze dne [datum], která je součástí EPR spisu soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, který měl charakter kontokorentního úvěru k účtu č. [bankovní účet], tedy založil závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu umožnit žalované čerpání prostředků na běžném účtu debetu ve výši 20 000 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že banka se zavázala poskytnout žalovanému na běžném účtu úvěr do výše 20 000 Kč, úročení úvěru bylo sjednáno ve výši 16,90% ročně ke dni uzavření smlouvy, odvíjí se však od Ceníku žalobkyně. V čl. II odstavec 3 strany sjednaly, že při vzniku pohledávky žalobkyně nad rámec limitu kontokorentu je pohledávka považována za splatnou a je úročena úroky z prodlení. V čl. IV odstavec 4 smlouvy strany sjednaly podmínku obratu na účtu vypočtenou za období 3 po sobě jdoucích měsíců ve výši alespoň 150% aktuálního limitu kontokorentu. Při porušení smlouvy žalovaným se v čl. V strany dohodly, že má žalobkyně právo ukončit poskytování úvěru a prohlásit jej za splatný v jí stanovených splátkách s tím, že úrok z prodlení je dle odstavec 4 stejného článku sjednán ve výši odpovídající úrokům z prodlení zvýšeným o 10%, a o tomto postupu informovat žalobkyni. Z přehledu banky je patrné, že ke dni 31.5.2019 činil zůstatek na vyčerpaném úvěru 23 786,90 Kč (viz přehled pro soudní řízení v EPR spise). Z dopisu banky ze dne [anonymizováno] [číslo] adresovaného žalované soud zjistil, že z důvodu přečerpání úvěru a nedodržení stanoveného kreditního obratu prohlašuje žalobkyně úvěr za splatný ve splátkách po 400 Kč měsíčně od 30.6.2019 do 31.5.2024, úvěr je úročen sazbou ve výši 14,70% ročně. Dopisem ze dne 14.9.2019 oznámila žalobkyně žalované okamžitou splatnost nedoplatku úvěru, který byl spolu s úroky z prodlení a úroky vyčíslen na 28 596 Kč (oba dopisy jsou součástí EPR spisu) a stal se splatný dnem 12.9.2019, od 13.9.2019 je tedy úročen úrokem z prodlení. Z vyčíslení dluhu žalobkyní je patrné, že dlužné poplatky činí 3 774,50 Kč. Upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 25 22.4.2020 pak byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 5. Podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se zavazuje subjekt, který vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 6. Podle ustanovení § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva ve smyslu § 2662 občanského zákoníku o vedení účtu a ve smyslu § 2395 občanského zákoníku o úvěru. Na základě těchto smluv vedla žalobkyně jako peněžní ústav pro žalovanou běžný účet, na němž bylo umožněno též čerpání úvěru do maximální výše 20 000 Kč při současné povinnosti vrátit bance vyčerpaný debet včetně úroku a poplatků. Žalovaná úvěr nejen vyčerpala, ale též přečerpala a dostala se do debetu, své povinnosti vyplývající ze smlouvy vrátit vyčerpaný úvěr však řádně nesplnila. Proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný a žádala zaplacení celé dlužné částky společně s úroky z úvěru a úrokem z prodlení nejdříve ve splátkách a následně v celé výši. žalovaná ničeho nezaplatila, dluh na jistině tak činí 23 786,90 Kč a dluh na poplatcích 3 774,50 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit částku ve výši 27 561,40 Kč Vedle toho vznikla žalované povinnost hradit též úrok z úvěru, který je vyčíslen žalobkyní na 998,10 Kč a úrok z prodlení, který odpovídá sazbě 24,70% ročně (o 10% více, než činí úroková sazba z úvěrů), úrok byl vyčíslen do 12.9.2019 na částku 35,90Kč, po 13.9.2019 pak byl s ohledem na zesplatnění celé částky najednou ve výroku uveden jen v procentní sazbě. Žalobkyně prokázala, že byla zaslána i předžalobní upomínka. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 9. Lhůta pro zaplacení byla uložena v souladu s § 160 odstavec 1 o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 299,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 103 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 561,40 Kč sestávající z částky 2 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 080 Kč ve výši 2 116,80 Kč.