38 C 270/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 9. 7. 2021 vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 302 Kč s příslušenstvím a povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa] na adrese [ulice] č. o. [anonymizováno] v [obec], v němž se nachází byt [číslo] umístěný ve [anonymizováno] poschodí. Tento byt byl předmětem nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení]. Po jejich smrti došlo k přechodu nájmu bytu na vnuka původních nájemců, žalovaného. Nájemní vztah se žalovaným byl dle § 2279 odstavec 2 Občanského zákoníku omezen na dobu 2 let ode dne přechodu nájmu, tedy do 12. 11. 2019, s ohledem na skutečnost, že žalovaný neplatil nájemné, ukončil pronajímatel nájemní vztah výpovědí ke dni 26. 2. 2019. Byt však žalovaný předal až dne 26. 6. 2019. Za rok 2019 vznikl žalovanému nedoplatek na vyúčtování služeb ve výši 15 302 Kč, který se stal splatným dne 31. 8. 2020. Dluh nebyl zaplacen ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě se oba účastníci na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem předmětného pozemku, jehož součástí je dům [adresa]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] a z protokolu o předání bytu ze dne 26. 6. 2019 soud zjistil, že žalobce uzavřel s manželi [příjmení] nájemní smlouvu k v žalobě popsanému bytu a že tento byt byl zpět předán žalovaným žalobci dne 26. 6. 2019. Z tvrzení žalobce, předávacího protokolu a z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a dále pak z výpovědi z nájmu bytu ze dne 20. 2. 2019 soud dovozuje, že žalovaný se stal nájemcem předmětného bytu z právního důvodu přechodu nájmu bytu, nájemní vztah měl skončit ke dni 26. 2. 2019 z důvodu neplacení nájemného a byt byl předán až dne 26. 6. 2019. Z listiny nazvané Konto za období od 1. 1. 2018 do 14. 6. 2021, listiny nazvané Nevyrovnané předpisy [variabilní symbol] ke dni 14. 6. 2021 a z rozúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 vztahující se však jen k období do června 2019 pak soud zjistil, že výše nedoplatku za spotřebované služby činí 15 302 Kč. Rozúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu jeho trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec] a bylo vhozeno do schránky dne 14. 5. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2021 byl žalovaný vyzván před podání žaloby k zaplacení dluhu. Žalovaný nepřinesl na svoji obranu žádné tvrzení a nenavrhl žádné důkazy. <i>5. Podle § 2201 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen OZ) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>6. Podle § 2279 odstavec 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. Nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně takto neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.</i> <i>7. Podle § 2247 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.</i> <i>8. Podle § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>9. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.</i> 10. Zjištěný skutkový stav hodnotí soud následovně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný užíval předmětný byt v období od 1. 1. 2019 do 26. 6. 2019, je právem žalobce požadovat po žalovaném náklady žalovaným za toto období skutečně spotřebovaných služeb, a to dle § 2247 OZ a § 2991 OZ ve spojení s ustanoveními zákona o službách. Vyúčtování služeb má veškeré zákonem požadované náležitosti, bylo žalovanému řádně zasláno na adresu jeho trvalého a posledního známého pobytu a nebylo dosud zaplaceno. Soud tedy žalobcem uplatněný nárok považuje za oprávněný, a proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Rovněž důvodným je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který se opírá o ustanovení § 1968 a § 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 302 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.