38 C 287/2020 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u soudu dne 02. 10. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 5410 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady za zdravotní péči poskytnutou [role v řízení] pacientovi [jméno] [příjmení], [datum narození], synovi žalované v období od [datum] do [datum], tedy od jeho narození až do dne propuštění z porodnice. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalovaná projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání tím, že se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas. Žalobkyně v žalobě výslovně uvedla, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Soud proto věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. V době od [datum] do [datum] byl právě narozený nezletilý syn žalované hospitalizován na neonatologickém oddělení na úseku fyziologických novorozenců žalobkyně, byl mu proveden [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], byla provedena laboratorní vyšetření. Za poskytnutou zdravotní péči byla vystavena žalobkyní žalované faktura [číslo] ze dne 28.2.2019 splatná dne 30.3.2019, kterou osobně žalovaná převzala a převzetí potvrdila svým podpisem. Žalovaná ani její syn nebyli zdravotně pojištěni (viz shora citovaná faktura s přílohou a výstup ze systému zdravotního pojištění č.l. 7-9, rodný list obsažený v přílohové obálce). Rozsah výkonů činil celkem [číslo] bodů (viz. faktura a její příloha). Žalovaná však žalobkyní vyúčtovanou částku dosud neuhradila, a to i přes zaslanou upomínku (č.l. 6). Po provedeném dokazování dospěl tedy soud k závěru, že žaloba je důvodná. 5. Podle § 2636 odst. 1 obč. zák. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. 6. Podle § 2636 odst. 2 obč. zák. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů 7. Podle § 30 odstavec 1 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. 8. Podle § 581 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 9. Podle § 858 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. 10. Podle § 865 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. 11. Podle § 2910 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 12. Podle § 2915 odstavec 1) Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. 13. Podle § 2920 odstavec 1) Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu. 14. Podle § 2920 odstavec 2) Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. 15. Podle článku 3 Úmluvy o právech dítěte platí, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Stát je povinen zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž berou ohled na práva a povinnosti jeho rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za něho odpovědných, a činí pro to všechna potřebná zákonodárná a správní opatření. 16. Výše popsanou zákonnou úpravu ohledně nezletilého vyložil soud tak, že oba rodiče, nebo toliko ten rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do výlučné péče opatrovnickým rozsudkem, jsou povinni vykonávat rodičovskou odpovědnost zahrnující mj. dohled nad dítětem, jeho zastupování a spravování jeho jmění (viz §§ 858, 879 a 881 o.z.). Rodičovskou odpovědnost jsou povinni vykonávat rodiče v souladu se zájmy dítěte a způsobem a v míře odpovídající stupni vývoje dítěte, přičemž rodiče mají být všestranně příkladem svému dítěti (viz §§ 875, 880 a 884 o.z.). Pokud nebyl nezletilý způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený, nejde-li o případy výjimečných majetkových poměrů škůdce a poškozeného, právo na náhradu škody jen proti tomu (zpravidla rodiči), kdo nad nezletilým zanedbal dohled (viz §§ 2920 a 2921 o. z.). Pokud byl nezletilý způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu škody proti nezletilému společně a nerozdílně s jeho rodičem, který nad ním zanedbal náležitý dohled. Nezanedbal-li rodič náležitý dohled, za škodu odpovídá samotný nezletilý (viz. §§ 2920 a 2921 o.z.). 17. Pro posouzení sporu byla s přihlédnutím k čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky a k § 13 o. z. významná i poměrně rozsáhlá judikatura Ústavního soudu vztahující se sice k jinému smluvnímu typu (smlouva o přepravě), ale i ve vztahu ke smlouvě o poskytnutí zdravotní péče použitelná. jedná se o nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1864/16, sp. zn.. I. ÚS 1775/14. Soud se dále zabýval i judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, jež by mohla být pro rozhodnutí věci využitelná v širších souvislostech. Z nálezu sp. zn. II. ÚS 728/15 vyplývá, že jsou to především zákonní zástupci nezletilého, kteří za něj nesou finanční odpovědnost. Nikoliv dítě, ale zpravidla jeho zákonný zástupce rozhoduje o tom, zda dítě využije služeb podléhajících regulačnímu poplatku, přičemž dítě zásadně nemá ani reálnou možnost ovlivnit, zda regulační poplatek za svoji hospitalizaci bude jeho zákonným zástupcem uhrazen, či nikoliv a bylo by nepřiměřené po dítěti požadovat, aby svého zákonného zástupce k takové úhradě nutil. Navíc dítě si zejména v nižším věku nemusí být ani vědomo povinnosti regulační poplatek platit. Ústavní soud tedy v této věci dospěl k závěru, že není v souladu s obsahem Úmluvy o právech dítěte, aby byla právní úprava vykládána tím způsobem, že by nezaplacení regulačního poplatku bylo přikládáno k tíži nezletilého, resp. že by měla být úhrada tohoto regulačního poplatku vymáhána na osobě, která v době vzniku povinnosti jeho úhrady byla nezletilá. 18. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 211/2014 platí, že nelze ukládat nezletilým povinnost tehdy, pokud lze předpokládat, že povinnost nebudou poplatníci vůbec schopni plnit, aniž by to bylo způsobeno subjektivními okolnostmi na jejich straně, tedy bez ohledu na jejich majetkovou situaci. Stát by podle tohoto rozhodnutí neměl daně a poplatky ukládat nezletilým, pokud nepůjde o zdanění jejich majetku či jejich příjmů, protože jejich splnění či nesplnění je