12 C 88/2021-46 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta, a žalobkyně uzavřely dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným. [anonymizováno] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka]. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný však řádně neplnil a úvěr nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejdříve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to vč. telefonního čísla nebo emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný vlastní žádost o poskytnutí úvěru. Po ověření úvěruschopnosti byl žalovanému poskytnut úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] žalovaný byl upomínán, avšak svou povinnost nesplnil. 2. K výzvě soudu žalobkyně dále uvedla, že totožnost žalovaného měl ověřit původní věřitel z občanského průkazu žalovaného. Smlouva byla uzavřena elektronicky pomocí prostředku komunikace na dálku, a to pomocí zadání unikátního identifikačního kódu, který měl žalovaný zadat na příslušné místo na webových stránkách původního věřitele. Kód měl být zaslán na telefonní číslo žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V daném případě soud nařídil k projednání věci jednání, z jehož účasti se žalobkyně, resp. její právní zástupce omluvil. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli měl řádně doručeno (fikcí) na adresu trvalého bydliště dle centrální evidence obyvatelstva. 5. Soud provedl k důkazu listiny, které spolu se žalobou soudu předložila žalobkyně. Jednalo se o Smlouvu o revolvingovém úvěru (mj. RPSN 279,29 %), smlouva je datována k [datum], není nikým podepsána. Dle Oznámení o postoupení pohledávky, ze kterého vyplývá, že závazek byl převeden [datum] na žalobkyni a takové postoupení bylo žalované oznámeno. Výše dlužné částky činila [částka]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván i ze strany právního zástupce žalobkyně (odesláno téhož dne jako oznámení o postoupení pohledávky, požadovaná částky [částka] + náhrada nákladů [částka]). Z nedatované listiny označené jako„ platební informace“ má vyplývat aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti ve výši [částka], celková dlužná částka je zde pak označena jako [částka]. Z listiny označené jako„ standardní informace o spotřebitelském úvěru“ vyplývá celkový úvěrový limit ve výši [částka], celková částka pro splacení ve výši [částka], úroková sazba (denní) ve výši 0, [částka], RPSN 279,29 %. [příjmení] [jméno] applicaton info obsahuje souhrn různých čísel a údajů, mezi nimiž je jméno žalovaného, číslo účtu, telefonu apod. 6. Soudu byla předložena ze strany žalobkyně i fotografická kopie [číslo obč. průkazu] znějící na jméno žalovaného. Dle sdělení [právnická osoba] k účtu [číslo] měl dispoziční právo [celé jméno žalovaného], [datum narození]. 7. Dle § 2395 obč. zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Soud po zhodnocení výše uvedených důkazů dospěl k názoru, že žaloba není důvodná. Předně je nutné zdůraznit, že žalobkyně svým žalobním tvrzením určuje předmět řízení. V daném případě žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o (revolvingovém) úvěru prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou SMS zprávy. [příjmení] byla žalobkyně ve věci úspěšná, skutková tvrzení obsažená v žalobě musí být prokázána adekvátními důkazními prostředky. Bylo tedy na žalobkyni, aby řádně prokázala, že to byl skutečně žalovaný, kdo smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel. Soud dospěl k názoru, že z nepodepsaných listin, ze kterých není patrné, jak vznikly, co mají prokazovat, co jednotlivé údaje znamenají apod. nelze spolehlivě vyvodit závěr o uzavření smlouvy žalovaným. Listiny nejsou nijak ověřeny a mohou být prakticky vytvořeny kýmkoli s tím, že mezi jednotlivé údaje se vloží případné identifikační znaky žalovaného. Soud se neztotožňuje s tím, že žalovaná jednala v rámci dobré víry, že danou osobou je právě žalovaný. Pokud skutečně uzavírala právní předchůdkyně s žalovaným smlouvu, musela si být vědoma toho, že žalovaný (nebo kdokoli jiný) nemusí svůj závazek splnit a bude tedy na ní, aby svá tvrzení v případném soudním řízení prokázala. Z listin předložených žalobkyní nelze takový závěr vyvodit a v tomto směru měla být právní předchůdkyně žalobkyně, resp. sama žalobkyně obezřetnější. Oznámení o postoupení pohledávky nebo předžalobní výzva jsou jednostranným právním jednáním věřitele k případnému dlužníku, neprokazují však, že skutečně bez pochybností žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu. Pokud žalobkyně k důkazu předložila kopii občanského průkazu, pak stále toto soud nepřesvědčilo, že to byl bezvýhradně žalovaná, kdo uzavřel předmětnou smlouvu, a že se právě on dostatečně seznámil s podmínkami spotřebitelského úvěru a právě za těchto podmínek uzavřel předmětnou smlouvu. 9. Soud ve věci nařídil jednání za účelem, aby žalobkyni poskytl možné poučení ze strany soudu a tím prostor pro její další procesní postup. Svou neúčastí se však žalobkyně o takové poučení připravila a soudu nezbývalo nic jiného, než žalobu zamítnout, neboť žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně uzavřela smlouvu o půjčce právě s žalovaným. Žalobkyně sice ve své písemné omluvě z jednání navrhovala v případě pochybností odročení jednání a poučení žalobkyně, avšak soud toto nepovažoval za řádnou omluvu, resp. žádost o odrok jednání. Není povinností soudu v případě, že účastník se dobrovolně nezúčastní nařízeného jednání, toto jednání odročovat za účelem dalšího poučení, a to zvláště tehdy, když již v rámci přípravy jednání soud žalobkyni poučoval. 10. Jen na okraj soud poznamenává, že pro neprokázání uzavření smlouvy nemůže automaticky soud přiznat plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně určila předmět sporu a tím bylo plnění z uzavřené (byť neprokázané) smlouvy. Z tohoto důvodu se nezabýval ani souladností případné smlouvy se zákonem, resp. s dobrými mravy, kde lze jen v krátkosti poukázat na RPSN 279,29 %. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovaný, který byl ve věci úspěšný, byl však nečinný, náhradu nákladů nepožadoval a ty mu ani dle spisového materiálu nevznikly. Za takových okolností soud náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z účastníků.