16 C 120/2021-40 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobci, kteří jsou vlastníky bytové jednotky, se návrhem z 18. 8. 2021 domáhali na žalovaném, jakožto nájemci bytové jednotky, zaplacení peněžité částky uvedené shora. Právním důvodem bylo zejména zaplacení dlužných plateb na nájemném, jakož i dalších plateb za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný se nevyjádřil. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání se souhlasem účastníků (§ 115a občanského soudního řádu, o.s.ř.), neboť účastníci na výzvu soudu nevznesli proti tomuto zamýšlenému postupu soudu žádné námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Nájemní smlouva byla uzavřena dne [datum], trvala od 1. 8. 2020 do 31. 1. 2021 (byt byl žalovaným užíván do 15. 3. 2021). Předmětný byt se nachází v [obec], [ulice a číslo], šlo o byt [číslo] stavba je na pozemku [číslo]. Žalovaný byl podle nájemní smlouvy nájemcem předmětného bytu. Předmětem tohoto řízení bylo jednak dlužné nájemné za měsíce leden 2021 až 15. 3. 2021, vždy 16 849 Kč měsíčně (za březen tedy poměrná část). Splatnost byla vždy do 25. dne předchozího měsíce. K výši žalované částky se dále uvádí, že zahrnuje také smluvní pokutu 18 119 Kč, která byla původně sjednána ve výši 20 000 Kč a po částečném zániku v důsledku započtení částky 1 881 Kč, tedy činí nárok 18 119 Kč. Žalobci vzali do úvahy, že žalovaný složil jistotu 25 000 Kč, na jejíž vrácení by měl právo. Proti této částce započetli dluh 8 815 Kč za spotřebované energie, dluh 14 304 Kč za zálohy na služby a shora uvedenou částku 1 881 Kč jako část smluvní pokuty. Takto pohledávka žalovaného na vrácení jistoty zanikla. Zápočet byl proveden v žalobě. Pokud jde o započtené částky, byly podrobně vysvětleny v žalobě, přičemž nejvyšší z nich (14 304 Kč) spočívá v dluhu za elektřinu ve výši 7 575 Kč, dále dluhu za studenou a teplou vodu, kdy celková spotřeba studené vody byla 6 280 Kč a zálohově uhrazeno 2 000 Kč a zbývá tak 4 280 Kč, obdobně za teplou vodu zbývá neuhrazená částka 2 449 Kč Celkem tedy je odůvodněna částka 14 304 Kč. Nájem je upraven § 2201 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., „o.z.“), kdy nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Nájem bytu je upraven § 2235-2302 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.,„ OZ“). Povinnost platit nájemné vyplývá z § 2246 OZ, kdy se platí ujednaná částka nájemného a neujednají-li strany výši nájemného, platí se nájemné v místě obvyklé. Pokud jde o splatnost nájemného, dle § 2251 odst. 1 se platí nájemné předem na každý měsíc, a to nejpozději do pátého dne měsíce (nebyl-li ujednán den pozdější). Pokud jde o splatnost nedoplatku (nebo naopak přeplatku) záloh za poskytnuté služby, tato je upravena v § 2252 OZ, přičemž není-li sjednáno jinak, nastává splatnost do 7 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dochází-li k užívání bytu ještě v době po skončení nájmu, je výše bezdůvodného obohacení upravena speciálním ustanovením § 2295 OZ, takže právo na náhradu vzniká ve výši ujednaného nájemného (tj. ve stejné výši, jako kdyby nájemní vztah trval). Sankcí za prodlení s platbami nájemného nebo s platbami za služby spojené s užíváním bytu je od 1. 1. 2016 úrok z prodlení (zákonný nebo smluvní), jak vyplývá z novely č. 104/2015 Sb. zákona č. 67/2013 Sb. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobcům přiznal náhradu soudního poplatku 3 500 Kč. Dále odměnu 3 krát 3 500 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., k tomu 3 režijní paušály po 300 Kč a 21% DPH.