16 C 151/2022-98 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal žalobou z 10. 9. 2022 vrácení úvěru. 2. Žalovaný navrhl částečné zamítnutí žaloby, neboť má v úmyslu dluh uhradit, avšak dostal se do složité životní situace, navrhuje splátky 2 000 Kč měsíčně. Výše zůstatku u tohoto věřitele již zavání lichvou. Konzultoval i finančního poradce, jemuž se zůstatek uplatněný v žalobě zdá nehorázný. Žádá o přezkoumání zůstatku vč. všech úroků a poplatků. Při sjednávání smlouvy na monitoru si nevybavuje a nemůže potvrdit, že by se mu zobrazila smlouva o tzv. doplňkové služby Podpora. Okolnost, že část poskytnutého úvěru byla rovnou započtena na předchozí úvěr u téhož věřitele, který byl uzavřen asi 1 měsíc před [datum], nebyla způsobena z iniciativy žalobce, nýbrž žalovaného (známá ze zaměstnání z něho„ tahala peníze“). 3. Soud zjistil tento skutkový stav: Bylo nesporné, že předchozí úvěrová smlouva z [datum] (č.l. 37 – 41, spolu s přílohami č.l. 42 – 50) byla mezi účastníky uzavřena a ke dni [datum] činila povinnost žalovaného z uvedené smlouvy 24 999 Kč. 4. Elektronickou formou pak účastníci uzavřeli [datum] nynější smlouvu [číslo] v níž žalobce měl povinnost poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč se splatností 72 měsíců, vždy po 1 286 Kč k 15. dni měsíce, počínaje lednem 2022. Úroková sazba byla uvedena 23% p.a., RPSN uvedena jako 38,69% p.a. (č.l. 56 – 60). 5. Dále bylo nesporné, že bylo řádně zaplaceno prvních 5 splátek (leden – květen 2022), přičemž žalovaný ve skutečnosti splácel nikoliv 1 286 Kč měsíčně, nýbrž 2 163 Kč měsíčně a tedy celkem uhradil 10 815 Kč. Vycházel totiž z předloženého splátkového kalendáře, jenž obsahoval ještě splátky tzv. doplňkové služby Podpora (č.l. 63 p.v. – 65), přičemž však uzavření této doplňkové vedlejší smlouvy bylo sporné, žalovaný po nahlédnutí do spisu uvedl, že považuje za vyloučeno, aby takovou smlouvu uzavřel, na monitoru počítače se mu nezobrazila. S ohledem na nepřítomnost žalobce při jednání soud nemohl dát výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., proto nevzal za prokázané, že takováto smlouva byla uzavřena. Samotné předložení splátkového kalendáře samozřejmě nemůže vznik smlouvy jakožto výsledek oferty a akceptace dvou stran nijak nahradit. 6. Uvádí se, že služba Podpora by znamenala, že žalovaný vedle vrácení úvěru zaplatil navíc ještě dalších 63 144 Kč (po 877 Kč měsíčně), a to prakticky za právo, odložit každý rok jednu splátku o 3 měsíce (bod 2.3 této smlouvy uvádí ekvivalentní, poněkud složitější formulaci – odklad tří splátek vždy o 1 měsíce). Další dvě dílčí služby byly vázány již na určité podmínky, zejména zdravotní důvody, jako nezaviněný úraz, popř. pak nezaviněná ztráta zaměstnání. Dle názoru soudu bylo věcí věřitele, pokud již klientům nabízel tyto doplňkové služby, učinit tak hodnověrným a prokazatelným způsobem, nikoli pouze – údajně – elektronickou cestou, kde v daném případě nebylo uzavření této doplňkové služby prokázáno vůbec. 7. Ohledně poskytnutí úvěru 50 000 Kč bylo sjednáno (č.l. 57 p.v.) v bodě 4.3 úvěrové smlouvy, že a) částku 15 001 Kč vyplatí věřitel spotřebiteli na jeho účet, b) částku 24 999 Kč vyplatí ve prospěch„ věřitele spotřebitele, [anonymizováno]“, tedy ponechá si věřitel sám, za účelem úhrady předchozího úvěru, c) částku 10 000 Kč započte na náklady poskytovatele, vynaložené na vyřizování úvěrů. 8. Pro případ prodlení pak byla sjednána v bodě 5.3. smluvní pokuta 0,1% denně. 9. Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Podle § 110 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016) platí, že obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o roční procentní sazbě nákladů, která je nižší, než odpovídá skutečnosti, snižuje se zápůjční úroková sazba a celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídaly roční procentní sazbě nákladů uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. 11. S ohledem na to, z údajné jistiny 50 000 Kč bylo rovnou odečteno 10 000 Kč na náklady (dle názoru soudu zcela v nepřiměřené výši) spojené údajně s poskytnutím úvěru, nelze jinak, než uzavřít, že s ohledem na konstrukci úvěrové smlouvy tak, jak je všeobecně v praxi chápáno, bylo poskytnuto 40 000 Kč. Situace je obdobná dřívějším praktikám, kdy klient obdržel např. právě 40 000 Kč s tím, že úvěr činí 50 000 Kč a ihned je stržena první mimořádná splátka. Pokud ovšem RPSN uvedená ve smlouvě (38,69% p.a.) byla počítána právě z fiktivní jistiny 50 000 Kč, působila nutně dojmem, že je poměrně výhodná, přestože pokud by sjednané splátky byly vztahovány k fakticky poskytnutému úvěru 40 000 Kč, vycházel by nutně údaj RPSN vyšší. 12. Vzhledem k § 110 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru je proto úvěr úročen tak, aby RPSN odpovídala sazbě uvedené ve smlouvě. 13. S ohledem na to, že dále žalovaný měl nesprávně na základě splátkové kalendáře za to, že kromě 1 286 Kč měsíčně má splácet ještě službu Podpora, a hradil tedy 2 163 Kč měsíčně, potom ve skutečnosti v době údajného zesplatnění ze dne 21. 7. 2022 nebyly ještě k zesplatnění úvěru dány podmínky. Zesplatnění totiž odkazovalo na bod 5.5 (č.l. 58), kde jsou vyžadovány předchozí 2 upomínky, přičemž je zřejmé, že tyto upomínky byly věcně nesprávné, jelikož pokud žalovaný uhradil 5 x 2 163 Kč a v červenci měl mít uhrazeno 7 x 1 286 Kč, potom v prodlení ještě nebyl. 14. Z tohoto důvodu nebylo také možné, přiznat žalobci smluvní úrok z prodlení 0,1% denně. 15. Za důvodný považuje soud nárok na zaplacení aktuální jistiny spolu s takovým smluvním úrokem, který odpovídá sazbě 38,69% p.a., kterou žalovaný vzal ve smlouvě na vědomí. 16. Pokud jde o samotný výpočet, nezbývá než propočítat postupné umořování úvěru pomocí splátek, které žalovaný fakticky uhradil. Jistina 40 000 Kč při sazbě 38,69% p.a. dávala žalobci úrok 15 476 Kč ročně, tedy 1 289,67 Kč každý měsíc (15 476 Kč/12). Ke dni 15. 1. 2022 tedy přirostl úrok 289,67 Kč. Byla zde tedy ke dni 15. 1. 2022 jistina 40 000 Kč a úrok 289,67 Kč. 17. Téhož dne (15. 1. 2022) žalovaný zaplatil žalobci částku 2 163 Kč, přičemž uvedená splátka se nejprve použila na shora uvedený úrok (289,67 Kč) a pouze ve zbytku do výše 873,33 Kč se splátka využila pro snížení jistiny. 18. Jistina činila po provedené platbě 15. 1. 2022 tedy 39 126,67 Kč (40 000 Kč se snížilo o 873,33 Kč). 19. Obdobně tomu bylo s dalšími splátkami, kde nová jistina 39 126,67 Kč se po dni 15.1.2022 i nadále úročila pomocí 38,69% p.a., takže ke dni 15. 2. 2022 vznikl z uvedené jistiny úrok 1 261,51 Kč. Byla zde tedy ke dni 15. 2. 2022 jednak jistina 39 126,67 Kč a jednak úrok 1 261,51 Kč. 20. Platba 2 163 Kč provedená 15. 2. 2022 tedy šla co do částky 1 261,51 Kč na úhradu úroku. Pouze co do částky 901,49 Kč došlo dne 15. 2. 2022 ke snížení jistiny. 21. Jistina (39 126,67 Kč) byla touto platbou 901,49 Kč snížena na 38 225,18 Kč, což je stav úvěru, tak jak tu byl ke dni 15. 2. 2022 po provedené platbě. 22. Obdobným způsobem a obdobnými výpočty lze zjistit, že se jistina snížila 15. 3. 2022 o částku 930,56 Kč na částku jistiny 37 294,62 Kč. 23. Uvedené podrobnější výpočty ilustrují umořování úvěru stále stejnými splátkami, které snižovaly jistinu postupně větší a větší měrou, protože na úmor šlo ve shora uvedených měsících postupně 873 Kč, 901 Kč a 931 Kč (zaokrouhleně). Další snižování je uváděno již stručněji. 24. Po platbě z 15. 4. 2022 jistina činila 36 334,06 Kč. 25. Po platbě z 15. 5. 2022 jistina činila 35 342,53 Kč. 26. Jelikož žalovaný následně splácet přestal, má žalobce právo na vrácení jistiny 35 342,53 Kč, která se úročí smluvním úrokem 38,69% p.a., a tuto částku soud žalobci přiznal. 27. Veškeré další uplatněné nároky spojené s údajným prodlením žalovaného a jeho upomínáním, a to v době, kdy měl ve skutečnosti např. ještě v červnu 2022 přeplaceno, považuje soud za nedůvodné. 28. Stejně tak nebylo přiznáno ničeho z neprokázané služby Podpora (žalobci se nepodařilo prokázat, že uvedená dohoda byla uzavřena). 29. V nedůvodné části proto byla žaloba zamítnuta. 30. Soud zároveň povolil žalovanému přiměřené splátky s ohledem na jeho majetkovou situaci, o které nebylo zapotřebí provádět bližší dokazování, jelikož žalovaný sám přistoupil na to, že bude splácet žalobci částku vyšší než původně ve smlouvě uvedených 1 286 Kč měsíčně. 31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn tím, že procesně převážně úspěšný žalovaný neuplatnil žádné náklady řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žaloba totiž zněla na 169 867,64 Kč a úspěch žalobce činil 35 342,53