16 C 84/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce, který je vlastníkem bytové jednotky, se domáhal na žalovaném, jakožto nájemce bytové jednotky, zaplacení peněžité částky uvedené shora. Právním důvodem bylo zejména zaplacení dlužných plateb na nájemném, jakož i dalších plateb za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný se nevyjádřil. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání se souhlasem účastníků (§ 115a občanského soudního řádu, o.s.ř.), neboť účastníci na výzvu soudu nevznesli proti tomuto zamýšlenému postupu soudu žádné námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Nájemní smlouva byla uzavřena dne [datum]. Předmětný byt se nachází v [obec], [ulice a číslo], dům [adresa], byt [číslo] ve [anonymizováno] NP. Žalovaný byl podle nájemní smlouvy nájemcem předmětného bytu. Nájemní vztah skončil na základě uplynutí doby dne 30. 9. 2020, žalovaný užíval byt ještě do 30. 10. 2020. Předmětem tohoto řízení bylo období r. 2020 (vyúčtování služeb). K výši žalované částky se dále uvádí, že částka vychází z písemného vyúčtování, splatného dne 31. 8. 2021, přičemž toto vyúčtování bylo vystaveno podle tehdejšího aktuálního stavu úhrady záloh. Povinnost, zaplatit zálohy, byla pak ještě uložena rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], proto případná plnění na tyto zálohy, pokud bylo plněno po vystavení vyúčtování, by vedla k částečnému zániku pohledávky z vyúčtování, přičemž ovšem v tomto řízení takováto skutečnost tvrzena a tedy ani prokázána nebyla. Nájem bytu je upraven § 2235-2302 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.,„ OZ“). Povinnost platit nájemné vyplývá z § 2246 OZ, kdy se platí ujednaná částka nájemného a neujednají-li strany výši nájemného, platí se nájemné v místě obvyklé. Pokud jde o splatnost nájemného, dle § 2251 odst. 1 se platí nájemné předem na každý měsíc, a to nejpozději do pátého dne měsíce (nebyl-li ujednán den pozdější). Pokud jde o splatnost nedoplatku (nebo naopak přeplatku) záloh za poskytnuté služby, tato je upravena v § 2252 OZ, přičemž není-li sjednáno jinak, nastává splatnost do 7 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dochází-li (jak se stalo i v tomto případě) k užívání bytu ještě v době po skončení nájmu, nastává bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., které se nahrazuje peněžitou náhradou dle § 2999 odst. 1 OZ, a to ve výši obvyklé ceny. V daném případě je výše bezdůvodného obohacení upravena speciálním ustanovením § 2295 OZ, takže právo na náhradu vzniká ve výši ujednaného nájemného (tj. ve stejné výši, jako kdyby nájemní vztah trval). Sankcí za prodlení s platbami nájemného nebo s platbami za služby spojené s užíváním bytu je od 1. 1. 2016 úrok z prodlení (zákonný nebo smluvní), jak vyplývá z novely č. 104/2015 Sb. zákona č. 67/2013 Sb. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobci přiznal náhradu soudního poplatku 400 Kč. Dále odměnu 2 krát 1 000 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., k tomu 2 režijní paušály po 300 Kč a 21% DPH.