17 C 74/2020-73 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení celkem částky 18.000 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Ve svých čtyřech žalobách, jejichž řízení byla spojena ke společnému projednání pod sp. zn. 17 C 74/2020, uvedla, že žalovaná byla ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] vyšetřena a hospitalizována na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, které vznikly náklady s tím spojené, a žalovaná se zavázala za to zaplatit žalobkyni vždy 4.500 Kč do [datum], resp. [datum], resp. [datum], resp. [datum]. Žalovaná ve všech čtyřech případech svůj dluh vůči žalobkyni uznala a zavázala se jej uhradit, což však nesplnila. 2 Opatrovnice žalované ve svém vyjádření namítala, že žalovaná nebyla schopna právně jednat z důvodu závažné duševní poruchy, pro kterou byla od [datum] v ústavní péči Psychiatrické nemocnice v [obec]. Při jednání pak zpochybnila pravost podpisu žalované na jednotlivých listinách o uznání dluhu. 3 Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Ze záznamů PAZS vplývá, že žalovaná ve všech čtyřech případech byla přijata na protialkoholní záchytnou stanici, a dále ve všech čtyřech případech podepsala dohodu o úhradě dluhu za pobyt na PAZS ve výši 4.500 Kč do 14 dnů od podpisu dohody. Před Okresním soudem [okres] bylo vedeno řízení o svéprávnosti žalované pod sp. zn. 99 Nc 4641/2020 a toto řízení bylo usnesením ze dne [datum] zastaveno, nicméně nikoli proto, že by bylo zjištěno, že žalovaná je plně svéprávná, leč proto, že pobyt žalované se dlouhodobě nepodařilo zjistit a ta se tak nemohla podrobit znaleckému zkoumání. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne [datum], který byl vyhotoven pro účely detenčního řízení žalované, se podává, že ta trpí duševní chorobou – reziduální schizofrenií s postprocesuálním stavem a chronickým průběhem. U žalované byla zjištěna přítomnost psychotické symptomatologie a projevy postprocesuálního stavu jako následku chronicky probíhajícího schizofrenního procesu postihujícího osobnost v celé její šíři. Z posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaná je v kontaktu s psychiatrií od svých 21 let, došlo u ní k rozvoji závažné duševní choroby, a to schizofrenie, což bylo i důvodem, proč inteligentní mladá žena s fungujícím rodinným zázemím přestala studovat, pracovat a začala se toulat po ulicích a holdovat návykovým látkám. Jedná se o schizofrenii reziduální, došlo u ní k rozpadu osobnosti a tento stav je nezvratný, šance na úplné uzdravení je nulová, naopak je předpoklad, že se její zdravotní stav bude zhoršovat. 4 Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, a to proto, že takový důkaz nebylo možné provést. Žalovaná, jejíž písmo by mělo být zkoumáno, totiž dlouhodobě je nepřítomná, v řízení o svéprávnosti se nepodařilo zjistit její aktuální bydliště a znalec by tak neměl srovnávací materiál k tomu, aby posoudil, zda její podpisy na uvedených listinách jsou podpisy pravými. Tento důkaz se však ukázal být i nadbytečným s ohledem k tomu, že soud posoudil právní jednání jako neplatné, a tedy jako takové, které nevyvolalo žádný účinek, a prokazovat pravost podpisu u listiny, která se vztahuje k jednání, které je z jiného důvodu neplatné, by tak bylo zcela nadbytečné. 5 Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 6 Po provedeném dokazování je zřejmé, že žalovaná sice absolvovala všechny čtyři pobyty, tak jak tvrdí žalobkyně, a následně i podepsala jednotlivé dohody o uznání dluhu. Nicméně, jak je zřejmé ze znaleckých posudků, žalovaná dlouhodobě trpí schizofrenií, v důsledku čehož začala žít neuspořádaným životem na ulici, který je nezřídka doprovázen zneužíváním návykových látek. Byť žalovaná nebyla omezena ve svéprávnosti, protože její pobyt dlouhodobě není znám, neznamená to, že by absence rozhodnutí o její svéprávnosti automaticky znamenalo její svéprávnost plnou. Nutno podotknout, že rozhodnutí v řízení o svéprávnosti je rozhodnutím deklaratorním, kterým se konstatuje, že daná osoba trpí duševní poruchou, která ji činí v určitém rozsahu nesvéprávnou. Soud si tedy musel v tomto řízení vyřešit otázku svéprávnosti žalované jako předběžnou a dospěl k závěru, že s ohledem na závěry znaleckých zkoumání je evidentní, že žalovaná v době jednotlivých hospitalizací, které proběhly krátce před znaleckým zkoumáním jejího duševního stavu, nebyla plně svéprávná z důvodu její schizofrenie. Její závislost na alkoholu a opilectví jsou tak mimo její ovládací schopnosti, a to že byla umístěna do zařízení žalobkyně, bylo následkem stojícím mimo vůli žalované, tím méně by pak mohly být platné dohody o uznání dluhu, které žalovaná podepsala, a to pro rozpor s § 581 věty druhé OZ. 7 Soudu tak nezbylo, nežli žalobu zamítnout s ohledem k tomu, že ve smyslu § 581 OZ trpí žalovaná duševní poruchou, která ji činí neschopnou právně jednat ať už směrem k důvodům hospitalizace, nebo pokud jde o uznání dluhu. 8 S ohledem k tomu, že po podání žaloby žalobkyně svou žalobu u příslušenství v délce jednoho dne omezila, byl podle svého obsahu tento její návrh posouzen jako částečné zpětvzetí žaloby, a řízení o zaplacení příslušenství za zmíněný jeden den bylo v souladu s návrhem žalobkyně zastaveno výrokem I. v souladu s § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 9 Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela neúspěšná, má žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované bezprostředně žádné náklady nevznikly, nicméně státu vzniknou náklady spojené s opatrovnictvím žalované, a až bude o nich pravomocně rozhodnuto, bude konkrétní výše nákladů, které stát vynaložil za zastoupení žalované v tomto řízení, vyčíslena v samostatném usnesení.