18 C 151/2022-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soud dne 25.03.2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 889 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Jelikož žalovaná převedla vlastnictví k předmětnému vozidlu, došlo ke dni 15. 3. 2021 k zániku předmětné smlouvy, za dobu od 1. 1. 2021 do 15.3.2021 vznikl žalované dluh na pojistném v žalované výši. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes písemné upomínky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalované, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Smlouvou [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit všeobecnými podmínkami vydanými žalobkyní. Dle pojistné smlouvy bylo pojistné splatné pololetně v částce 7 021 Kč. Z tvrzení žalobkyně a z předloženého výpisu vyplynulo, že na straně žalované došlo ke změně vlastníka předmětného vozidla a v důsledku toho i k zániku předmětné pojistné smlouvy, a to ke dni 15. 3. 2021. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od 1. 1. 2021 do 15. 3. 2021 v celkové výši 2 889 Kč. Z dopisu žalobkyně ze dne 15. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby dlužné pojistné doplatila. O zániku pojištění byla pak žalovaná informována dopisem ze dne. Dopisem ze dne byla žalovaná opětovně urgována o zaplacení nedoplatku pojistného. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 postoupena na žalobkyni. 5. Dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Podle § 2782 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. 9. Podle § 12 odst. 1 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. zaniká pojištění dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. 10. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 11. S ohledem na to, že prodlení žalované vzniklo v době po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku, podle kterého je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výše úroků vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaná zcizila předmětné vozidlo, dle ust. § 12 odst. 1 písm. a) z. č. 168/1999 Sb. došlo k zániku pojistné smlouvy. Do dne zániku pak trvala povinnost žalované hradit žalobkyni sjednané pojistné. Tuto svou povinnost žalovaná řádně a včas nesplnila, ačkoliv se k tomu předmětnou smlouvou zavázala, proto žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného pojistného, a to za období od 1. 1. 2021 do 15. 3. 2021 celkem v částce 2 889 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované úrok z prodlení vyplývající z výše uvedeného nařízení vlády, a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Pohledávka za žalovanou přitom byla řádně postoupena na žalobkyni dle ust. § 1879 NOZ. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 889 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.