18 C 344/2021-18 — Okresní soud Plzeň-město

1.Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 117,31 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dle ust. § 63 z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to dne [datum], kdy se jednalo o smlouvu [číslo]. Na základě uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalované přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, a to modem [anonymizována tři slova] 3 [anonymizována tři slova]), [právnická osoba] PVR HDD USB READY ([číslo]), [právnická osoba] PVR HDD USB READY ([číslo]), což stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listu. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že v rozporu s čl. 5 a ve smyslu čl. 2 .7.3.2 VOP soustavně nehradila řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. Z uvedeného důvodu právní předchůdce žalobkyně od smlouvy jednostranně odstoupil. Dle čl. 7 VOP, jestliže uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do 7/14 dnů od data ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí, nebo vrátí zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu v souladu se smlouvou. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevrátila žalobkyni celkem 3 zařízení, která jí byla zapůjčena, domáhá se žalobkyně nároku na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 6000 Kč, a to 2000 Kč za každý zapůjčený přístroj. Dále se touto žalobou domáhá žalobkyně úhrady částky 500 Kč představující poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku a dále ceny za pronájem shora uvedených přijímacích zařízení, a to v částce 0,85 Kč dle vyúčtování [číslo] částky 210 Kč dle vyúčtování [číslo] částky 210 Kč dle vyúčtování [číslo] částky 210 Kč dle vyúčtování [číslo]. Uvedené částky přes výzvu žalobkyně nebyly žalovanou uhrazeny. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřily, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Dle ust. § 2201 obč. zákoníku v rozh. znění, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Dle ust. § 2048 obč. zákoníku v rozh. znění, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh byl důvodný, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně uzavřela s žalovanou platnou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které se zavázala poskytovat tyto zmíněné služby žalované, a to včetně služeb třetích stran a včetně závazku zapůjčit žalované přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, a to modem [anonymizováno 5 slov] EMTA ([anonymizováno]), [právnická osoba] PVR HDD USB READY ([číslo]), [právnická osoba] PVR HDD USB READY ([číslo]). Pravomoc soudu je dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č.j. Conf 56/2010-12, který dospěl k závěru, že předmětem řízení je cena za službu, když se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za služby, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Povinnost žalované uhradit jak cenu za pronájem zapůjčených zařízení, tak smluvní pokutu za jejich včasné nevrácení po ukončení smlouvy, vč. poplatku za předčasné ukončení smlouvy vyplývá z uzavřené smlouvy účastnické, VOP a dále shora vystavených splatných faktur. Jelikož žalovaná nesplnila řádně a včas své závazky, dostala se do prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, proto soud uložil žalované povinnost uhradit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení. Na základě výše zmíněných skutečností rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění stanovil soud žalované dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 117,31 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.