18 C 348/2021-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20.09.2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 188 522,41 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutou částku, a to vč. poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru, dále si dohodly smluvní úrok z prodlení. Částka 200 000 Kč byla předána žalovanému převedena na jím označený účet. Žalovaný dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil, z tohoto důvodu společnost [právnická osoba] zaslala žalovanému postupně výzvy, které zůstaly bez odezvy, banka proto ke dni 21. 12. 2020 přistoupila k zesplatnění úvěru. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s.. Dne [datum] došlo následně k postoupení pohledávky ze [právnická osoba] a.s. na žalobkyni. Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o rychlé půjčce [číslo] výpisem spotřebitelského úvěru, produktovými podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba], prohlášením o okamžité splatnosti úvěru, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávek, poštovními archy, předžalobní výzvou vč. poštovního podacího archu, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba] a žalovaným byla platně sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr, a to včetně poplatků za sjednání úvěru. Žalovaný tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil, proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil i zesplatnění úvěru. V souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena na [právnická osoba] a.s., na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena ze [právnická osoba] a.s. na žalobkyni. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, poplatku za poskytnutí úvěru, poplatků za pojištění a poplatků za zaslané výzvy k úhradě i nárok na úhradu zákonného a smluvního úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Proto soud žalobě žalobkyně co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 066,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 542 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 188 522,41 Kč sestávající z částky 8 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 880 Kč ve výši 5 644,80 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.