18 C 40/2021-73 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2.2.2021 domáhala proti neznámému okruhu dědiců po zemřelé [celé jméno účastnice], [datum narození], zemřelé dne [datum], naposledy bytem [adresa účastnice], vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil dědicům povinnost zaplatit žalobkyni částku 148 080,42 Kč a nahradit náklady řízení, a to z titulu porušení povinností ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] smlouvy o úvěru ze dne [datum] čerpaného kreditní kartou ([číslo]), nesplaceného kontokorentního rámce vedeného k běžnému účtu č. [bankovní účet] a smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] když uvedené úvěry byly hrazeny řádně až do 6/2018, kdy [celé jméno účastnice] zemřela. Od 7/2018 není na uvedené úvěry ničeho hrazeno. Dlužná částka tak představuje u úvěru [číslo] ke dni 30. 6. 2018 částku 21 927,51 Kč, u úvěru na účtu [číslo] ke dni 30. 6. 2018 částku 30 121,07 Kč, u kontokorentního úvěru k běžnému účtu [číslo] k datu 30. 6. 2018 částku 53 521,09 Kč a u úvěru [číslo] ke dni 30. 6. 2018 částku 42 510,75 Kč Celkem tedy ke dni 30. 6. 2018 činil dluh [celé jméno účastnice] částku 148 080,42 Kč. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s [celé jméno žalované], [datum narození], které bylo potvrzeno nabytí dědictví po zemřelé [celé jméno účastnice], jako jediné dědičce, a to usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 7. 9. 2021. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně, ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Na základě předložených listinných důkazů, a to platební bilance úvěrových smluv, smlouvy o úvěru ze dne [datum], výpisu z osobního účtu [celé jméno účastnice] č. ú. [bankovní účet] za obd. [číslo], 1, 2, 3, 4, 5, [číslo], smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], žádosti o poskytnutí kontokorentu ze dne [datum], potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, smlouvy o úvěru ze dne [datum] (kreditní karty pro soukromou klientelu), výpisu z kartového účtu č. [bankovní účet] za obd. [číslo], přihlášky žalobkyně do dědického řízení ze dne [datum], smlouvy o úvěru ze dne [datum], vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní, a právním předchůdcem žalované byly platně sjednány smlouvy o úvěru, a to smlouva o úvěru ze dne [datum] [číslo] smlouva o úvěru ze dne [datum] čerpaná kreditní kartou ([číslo]), nesplacený kontokorentní rámec vedený k běžnému účtu č. [bankovní účet] a smlouva o úvěru ze dne [datum] [číslo] to v souladu s ust. § 261 odst. 3 písm. d) ve spojením s ust. § 497 a násl. obch. zákoníku ve znění do 31. 12. 2013 a ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. 6. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) z. č. 513/1991 Sb. v rozh. znění, touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. 7. Podle ust. § 497 z. č. 513/1991 Sb. v rozh. znění, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 504 z. č. 513/1991 Sb. v rozh. znění, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 9. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na základě výše uvedených smluv žalobkyně poskytla právní předchůdkyni žalované shora spec. úvěry a tato se zavázala je splácet, a to včetně sjednaných poplatků ve smlouvách. Po té, co právní předchůdkyně žalované zemřela, tj. po [datum] na předmětné úvěry nebylo ničeho hrazeno, od [číslo] tak vznikl na těch úvěrech dluh, a to u úvěru [číslo] ke dni 30. 6. 2018 v částce 21 927,51 Kč, u úvěru na účtu [číslo] ke dni 30. 6. 2018 v částce 30 121,07 Kč, u kontokorentního úvěru k běžnému účtu [číslo] k datu 30. 6. 2018 v částce 53 521,09 Kč a u úvěru [číslo] ke dni 30. 6. 2018 v částce 42 510,75 Kč Celkem tedy ke dni 30. 6. 2018 činil dluh zemřelé [celé jméno účastnice] [datum narození], zemřelé dne [datum], částku 148 080,42 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná se na základě dědického rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 7. 9. 202, stala jedinou dědičkou po zůstavitelce [celé jméno účastnice], dědictví neodmítla, vstoupila na místo dlužníka v plném rozsahu a je povinna dlužnou částku uhradit. Tuto nicméně neuhradila přes písemné upomínky žalobkyně, nadto s existencí dluhů byla seznámena již v průběhu dědického řízení, do kterého se žalobkyně se svou pohledávkou přihlásila. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu cit. smluv o úvěru, vyhověl soud podané žalobě v plném rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 005 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 405 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.