20 C 201/2022-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako cestující použila 2x dne 15. 4. 2021 a dále ve dnech 23. 4. 2021 a 28. 5. 2021 dopravní prostředek městské dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně, [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému v částce 4 x 1 500 Kč a jízdné 4 x 16 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni na základě postupní smlouvy ze dne 24. 11. 2021, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 3. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které korespondují se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Ze zápisů o provedených přepravních kontrolách vyplývá, že žalovaná, jako cestující v MHD v [obec], se celkem ve čtyřech případech neprokázala platným jízdním dokladem, a to konkrétně dne 15. 4. 2021 v [anonymizováno] na lince [číslo] dne 15. 4. 2021 ve [anonymizováno] hod na lince [číslo] dne 23. 4. 2021 v [údaj o čase] hod. na lince [číslo] dne 28. 5. 2021 v [údaj o čase] hod. na lince [číslo]. Tedy cestovala v rozporu s 18a zákona č 111/1994 Sb., o silniční dopravě, resp. s § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, čímž jí vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně jízdné a přirážku k jízdnému, jejíž výše nepřesahuje zákonem stanovenou částku. Výše jízdného (4x 16 Kč) a přirážky k jízdnému (4x 1 500 Kč) koresponduje se zápisem o provedené přepravní kontrole a smluvními přepravními podmínkami. Žalobkyně se stala v souladu s ust. § 1879 a násl. NOZ věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 11. 2021, když tato skutečnost byla žalované oznámena (smlouva o postoupení pohledávek, příloha k postupní smlouvě a oznámení postupitele o postoupení pohledávky založené ve spise na č. l. 32). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 7. 2. 2022 (předžalobní upomínka). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila. 4. Soud s ohledem na výše zjištěné skutečnosti posoudil nárok žalobkyně s přihlédnutím k ustanovení § 2550 a násl. NOZ jako důvodný, neboť žalovaná tím, že využila ke své přepravě dopravní prostředek právního předchůdce žalobkyně, konkludentně uzavřela smlouvu o přepravě ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2550 a násl. NOZ, její povinností je zaplatit jízdné upravené v přepravním řádu původního věřitele a dále za porušení své povinnosti i přirážku stanovenou v přepravním řádu právního předchůdce žalobkyně, jež nepřevyšuje výši určenou v ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., ani § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Vedle dlužné jistiny má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 189 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení výši 1 489 Kč. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.