20 C 209/2022-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 13 925,26 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o úvěrovém rámci [číslo] ze dne 11. 5. 2014 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem minimálně 3 000 Kč. K prvnímu čerpání došlo dne 1. 6. 2015, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Žalovaná prostřednictvím kreditní karty čerpala celkem částku 29 937,91 Kč. Žalovaný svoji povinnost splácet úvěr řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 27. 5. 2019 prohlásila celý dluh žalované za splatný. Splatnost nastala dne 27. 5. 2019. V době zesplatnění činila dlužná částka 35 197,59 Kč. Žalovaná v období od 9. 6. 2019 do 12. 12. 2021 uhradila celkem částku 21 272,33 Kč Dlužná částka, kterou se žalobkyně touto žalobou domáhá, činí 13 925,26 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a výzva doručeny do Vlastních rukou. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě. Proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 11. 5. 2014 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto nebankovního ústavu poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši nejméně 3 000 Kč, a to v souladu a podle Obchodních podmínek [číslo] [anonymizováno] ze dne 1. 1. 2014. Nedílnou součást smlouvy tvořily tyto obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány, kdy tyto opravňovaly žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaná z tohoto účtu vyčerpala prostřednictvím kreditní karty ke dni 5. 5. 2019 částku 29 937,91 Kč a dluh za minulé období k témuž dni činil 6 659,02 Kč. Úvěrový rámec přitom činil 30 000 Kč, a to při úrokové sazbě 1,79 % měsíčně, tedy 21,48 % ročně. Žalovaná byla v prodlení se úhradou 3 splátek. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 27. 5. 2019 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva na žalovanou, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši 35 197,59 Kč od tohoto data žalovaná splatila celkem 21 272,33 Kč (přehled plateb). Dlužná částka, jíž se žalobkyně domáhá v tomto řízení, proto činí 13 925,26 Kč. <i>5. Dle ust. § 2395 NOZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Dle ust. § 1970 NOZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 NOZ. Na základě které poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši uvedené ve 4. odstavci a zavázala se čerpané prostředky splácet měsíčními splátkami, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána a úvěr zesplatnila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutý úvěr, a to vč. sjednaných úroků z úvěru a smluvních pokut, které pro případ prodlení byly ve smlouvě sjednány a poplatků spojených s upomínáním s úhradou dluhu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky dle § 1970 NOZ Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 925,26 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena rovněž dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.