20 C 338/2022-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 17. 8. 2022 domáhá proti žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] to dne 19. 10. 2021, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovanému byly zaslány na účet. Žalovaný se zavázala vrátit peněžní prostředky do 18. 11. 2021. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni ani přes předžalobní upomínku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně vyslovil souhlas, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] uzavřel dne 19. 10. 2021, smlouvu o úvěru [číslo] ve smlouvě uvedli datum splatnosti 18. 11. 2021 a úrok 0 Kč, RPSN je uvedeno ve výši 0 %. Předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku 16 000 Kč na jeho účet dne 19. 10. 2021. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 18. 5. 2022. <i>5. Podle ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> 6. Na základě výše uvedené smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutou zápůjčku do 18. 11. 2021. Žalovaný tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil, proto se dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o zápůjčce a žalobkyni vznikl vedle nároku na zaplacení dlužné částky i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Žalobkyně též prokázala, že výše uvedená pohledávka na ní postoupena podle § 1 879 a násl. občanského zákoníku. Proto soud žalobě žalobkyně vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 282 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 00 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.