20 C 344/2022-92 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 59 680,91 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ banka") a žalovaný uzavřeli dne 28. 6. 2018 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit, který byl 3. 4. 2019 navýšen až do výše 60 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty a zavázal se splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Ve smlouvě byly sjednány smluvní úroky ve výši 23,99 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Dle Smlouvy a Podmínek se žalovaný zavázal zaplatit též poplatky a náklady spojené s vydáním kreditní karty. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Dle obchodních podmínek byla banka v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. V souladu s těmito podmínkami tak přistoupila banka dopisem ze dne 25. 10. 2021 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 57 730,91 Kč a poplatků v celkové výši 1 950 Kč. Žalobkyně dále požaduje příslušenství, a to 3 906,11 Kč jako kapitalizované smluvní úroky, smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky 57 730,91 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % p.a. z částky 57 730,91 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení. Pohledávka byla bankou nejdříve postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2022 a následně byla dále postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 3. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 23. 1. 2015 soud zjistil, že banka pro žalovaného zřídila běžný účet č. [bankovní účet]. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] ze dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek banky jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal v den uzavření smlouvy a závazek žalovaného tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši stanovené ve splátkovém kalendáři. (smlouva) Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze sazebníku žalobkyně se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu, a to mimo jiné 50 Kč měsíčně za správu kreditní karty. Z listiny označené jako návrh na uzavření Dohody o navýšení Úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou [anonymizováno] [číslo] ze dne 3. 4. 2019 soud zjistil, že se banka s žalovaným dohodli na navýšení úvěrového limitu na 60 000 Kč, který žalovaný vyčerpal ke dni uzavření této dohody a zavázal se jej splatit ve 12 splátkách dle splátkového kalendáře. Poplatek za správu karty byl navýšen na 59 Kč měsíčně. Dopisem ze dne 27. 10. 2021 banka zesplatnila úvěr, když k datu 25. 10. 2021 činil celkový dluh žalovaného 63 587,02 Kč (dopis a souhrnný výpis). Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne 23. 2. 2022, ve spojení s rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla bankou převedena na [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], která pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou ze dne 8. 3. 2022. <i>5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši do 60 000 Kč. Žalovaný se však dostal se splácením aktuálně čerpaného úvěru do prodlení. Proto předchůdce žalobkyně využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Pohledávka za žalovaným byla dvěma smlouvami postupně převedena na žalobkyni. Protože se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením, když je nepožadovala ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného, nicméně úroková sazba se užije ve výši platné ke dni počátku prodlení, tedy 27. 10. 2021. Požadovaný úrok byl od 15. 2. 2022 přiznán pouze částečně, jak bude rozebráno níže. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. <i>7. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. č. 186/2020 Sb., u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.</i> <i>8. Podle čl. II. odst. 1 zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.</i> 9. Protože se žalovaný dostal do prodlení až po účinnosti zákona č. 186/2020 Sb., uplatní se pro požadovaný úrok od 15. 2. 2022 (více než 90 dní od zesplatnění dne 25. 10. 2021) do zaplacení omezení podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud výrokem II. zamítl požadavek na přiznání úroku z částky 57 730,91 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení co do 15,49 % ročně. Podle soudu je úrok do 14. 2. 2022 požadován v souladu s tímto ustanovením. 10. Žalobkyně měla ve věci převážný úspěch a její neúspěch byl pouze nepatrný, má proto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 16 182 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 388 Kč, ze tří úkonů právní služby dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 3 500 Kč, za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání předžalobní upomínky, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 394 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žalobních tvrzení ze dne 1. 12. 2022, když skutečnosti zde uvedené již měli být součásti podané žaloby.