36 C 136/2020-94 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 4 567,86 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je v daném případě subjektem zcela odlišným od obchodníka s plynem. Plyn dodávaný obchodníkem je ve vlastnictví tohoto obchodníka. Pokud ze strany obchodníka dojde k podání žádosti k ukončení dodávek plynu do odběrného místa, tak po marném uplynutí lhůty pro odpojení odběrného místa, což lze jen demontáží měřidla, pokračuje odběr plynu, jedná se o neoprávněnou distribuci plynu. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda nikoli obchodníkovi, ale žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy. Žalovaná neměla v době disponování s nemovitosti na adrese v [obec], [ulice a číslo], tedy nejpozději od 21. 12. 2017, uzavřenou smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy se žalobkyní. Žalovaná však i přesto odebírala přes plynoměr plyn. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem Plynoměru [číslo] v Odběrném místě ke čtrnáctému pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa (tedy k 20. 12. 2017) vztahující se k předchozímu odběrateli p. [jméno] [příjmení] ve výši 9 986 m3 a stavem měřidla ke dni 18. 1. 2018, kdy došlo k demontáži měřícího zařízení se stavem 10 172 m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (186 m3) bylo ve faktuře [číslo] ze dne 17. 10. 2019 vyčísleno ve výši 4 567,86 Kč se splatností 5. 11. 2019, v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn (daný ceník žalobce vydává v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ). Postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon a vyhlášky č. 349/2015 Sb. Žalovaná částky v žalované výši dosud neuhradila ani přes upomínky žalobkyně ze dne 23. 1. 2020. 2. Rozsudkem [anonymizováno] soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalovaná omezena na svéprávnosti tak, že není schopna činit právní jednání související s uzavíráním smluv, kterými by se zavazovala k opakujícím se plněním, není schopna činit právní jednání, kterými by žádala a vymáhala dávky SSP, a to na dobu dvou let od právní moci rozsudku. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno [územní celek]. Opatrovník žalované s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí s odkazem na znalecký posudek z 30. 9. 2021, dle kterého má žalovaná trpět [anonymizována tři slova], kdy lze předpokládat, že její svéprávnost byla ovlivněna i v době odběru plynu. Opatrovník tak má za to, že neoprávněný odběr lze kvalifikovat jako neplatné právní jednání, protože jej činila žalovaná v [anonymizována dvě slova], pro kterou nebyla schopna právně jednat (§ 581 obč. zák.). Při ústním jednání opatrovník uvedl, že žalovaná je nemajetná a požádal o zohlednění této skutečnosti při rozhodování o náhradě nákladů řízení. 3. Žalobkyně na podané žalobě setrvala s odůvodněním, že nárok žalobkyně je na místě posoudit jako bezdůvodné obohacení, které má žalovaná povinnosti žalobkyni vydat. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému stavu věci. Žalovaná v předmětné době, kdy mělo docházet k neoprávněnému odběru plynu na adrese v [obec], [ulice a číslo], skutečně obývala tuto nemovitost, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitosti a obsahu zvukové nahrávky s vlastnicí nemovitosti paní [jméno] [příjmení]. Výše neoprávněně odebraného plynu byla zjištěna ze žádosti o ukončení distribuce plynu a protokolu o demontáži z 18. 1. 2018. Takto zjištěnou výši neoprávněného odběru v době od 21. 12. 2017 do 18. 1. 2018 vyfakturovala žalobkyně částkou ve výši 4 567,86 Kč žalované k úhradě ve lhůtě splatnosti do 5. 11. 2019. Z faktury se podávají rovněž i počáteční a konečné stavy měřidla umístěného v místě odběru (faktura [číslo]). Výzvou ze dne 23. 1. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z obsahu spisu [anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaná byla shora uvedeným rozsudkem omezena na svéprávnosti tak, že není schopna činit právní jednání související s uzavíráním smluv, kterými by se zavazovala k opakujícím se plněním, není schopna činit právní jednání, kterými by žádala a vymáhala dávky SSP, a to na dobu dvou let od právní moci rozsudku. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno [územní celek]. Řízení o omezení svéprávnosti bylo zahájeno k podnětu OSZ [okres], které k návrhu připojilo znalecký posudek ze dne 25. 5. 2020, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná trpí [anonymizováno 9 slov]. Ze znaleckého posudku ze dne 30. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná v roce 2018 (jak vyplývá ze znalci předložené lékařské dokumentace) si stěžovala na to, že [anonymizováno 9 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], což si sama měla uvědomovat, [anonymizováno 7 slov]. Znalkyně dospěla k závěru, že žalovaná trpí [anonymizována dvě slova], kdy se jedná o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 9 slov] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná není schopna orientovat se ve složitějších situacích, které vyžadují komplexní přístup. Rozhodovací proces může být narušen v době, kdy [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova]. Není schopna samostatně hospodařit. Žádné jiné důkazy nebyly po poučení dle ust. § 118b o. s. ř. navrhovány a tudíž ani soudem prováděny. <i>5. Podle § 74 odst. 4 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v rozhodném znění (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), neoprávněnou distribucí plynu je využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.</i> <i>6. Podle § 74 odst. 6 a 8 zákona č. 458/2000 Sb. neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují. Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.</i> <i>7. Podle § 74 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu.</i> <i>8. Dle § 570 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen „obč. zák.“) platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi.</i> 9. V dané věci dospěl soud k závěru o tom, že žaloba je z větší části důvodná. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná v odběrném místě, bez toho aniž by měla platně uzavřenou smlouvu o odběru plynu, plyn odebírala, a tím se dopouštěla neoprávněného odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 4 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., neboť využívala služeb distribuční soustavy bez právního titulu. Neoprávněně odebraný plyn je újmou provozovatele soustavy, tj. žalobkyně a nikoli obchodníka s plynem. Z uvedeného důvodu žalobkyně oprávněně vyúčtovala žalované dodaný plyn za období od 21. 12. 2017 do 18. 1. 2018 daňovým dokladem [číslo] na částku 4 567,86 Kč, do odběrného místa, ta však žalovanou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila ani z části. Žalovaná se tak dopouštěla neoprávněného odběru plynu, přičemž s ohledem na její omezenou svéprávnost, je třeba na takové jednání nahlížet optikou bezdůvodného obohacení. V řízení bylo totiž zjištěno, že žalovaná v době neoprávněného odběru plynu trpěla [anonymizována čtyři slova], pro kterou nebyla schopna platně právně jednat. Neoprávněný odběr plynu však představuje kvazideliktní odpovědnost žalované, nikoliv smluvní odpovědnost, ke které by se žalovaná smluvně zavazovala. Soud tak žalobě vyhověl nikoliv z titulu dodávek plynu, ale právě z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku ve spoj. se shora citovanými zákonnými ustanoveními, žalovaná se totiž odběrem plynu bez platně uzavřené smlouvy a s odkazem na její omezenou svéprávnost bezdůvodně obohatila. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, zde soud odkazuje na výši takto odebraného plynu zjištěnou dokazováním, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované s odkazem na prováděcí předpisy. Pokud jde o úrokové příslušenství, zde soud konstatuje, že žalovaná se s odkazem na její omezenou svéprávnost dostala do prodlení s plněním svých povinností teprve až dnem následujícím poté, co byla žaloba doručena jejímu opatrovníkovi, přičemž k doručení žaloby opatrovníkovi došlo dne 4. 7. 2022 a ode dne následující ho je žalovaná tudíž v prodlení (ust. § 1970 obč. zák.). Výše žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení neodporuje ust.